Re: Něco o Češích

madelaine,

ale já jsem ve svém příspěvku VÝSLOVNĚ a snad i dost srozumitelně napsala, že mám na mysli normální rozvázání pracovního poměru, ukončení pracovní smlouvy či jak se to ještě dá nazvat, které proběhne ze strany zaměstnavatele lege artis a korektně, a VÝSLOVNĚ jsem řekla, že NEMÁM na mysli případy, které Ty nazýváš "vyhazovem", kdy zaměstnavatel ušije na zaměstnance nějakou boudu, aby mu nemusel vyplácet odstupné (jako třeba to údajné hrubé porušení režimu práce) - to je sprosťárna a kdyby si to víc lidí nenechalo líbit a šli do žaloby, tak by to možná takovým zaměstnavatelům tak lehce neprocházelo.
.
"
Ne každý je tak uvědomělý, aby si řekl: ok, šéf mě musel vyhodit, protože neumí podnikat, já jsem teď bez prostředků, ale to nic, budu žrát kořínky."

Nezlob se na mě, ale to je jak z nějakýho Dickense. Taky jsem byla před lety propuštěna pro nadbytečnost, ale vše proběhlo ze zaměstnavatelovy i z mojí strany naprosto korektně - řeči o žraní kořínků jsou těžce mimo, a i kdyby, tak zaměstnavatel přece není žádnej zaopatřovací ústav, jak umí či neumí podnikat je čistě jeho věc (Ty děláš, jako by mi snad za to byl odpovědnej a když se mu nevede, že bych mu to jako zaměstnanec měla snad nějaký právo vyčítat).

Proč stavíš zaměstnance do role podřízeného chudáka? Je to přeci partner toho zaměstnavatele, strana smlouvy, kterou kdokoli z nich může podle toho, co je v ní uvedeno, vypovědět, když se mu to HODÍ (a v tomto je na tom zaměstnanec podstatně líp, protože může odejít prakticky kdykoli - s dodržením patřičných lhůt - zcela bez ohledu na to, jestli se to zaměstnavateli hodí nebo ne, a ten mu nemůže říct půl slova, i když se mu to třeba zatraceně nehodí. Kdežto zaměstnavatel nemůže nikoho propustit jen tak, musí mít pro to zákonnej důvod. Nepřipadá ti to jako dost velká výhoda toho zaměstnance?

Jo a bez prostředků jsem nezůstala, dokonce ani pod mostem na kořínkách jsem neskončila - udělala jsem se pro sebe a dneska jsem fakt ráda, že žádnýho zaměstnavatele nemám, mám svatej pokoj a nemusím denně do háku. Takže mi vlastně prokázal dost velkou službu. A nikdy jsem na něj nenadávala, proč? Vždyť mi nic neudělal, zachoval se ke mně korektně (odstupné a všechny náležitosti), z jakýho důvodu bych se měla rozčilovat? Kdybych odešla já, tak by mi taky přišlo divný, aby se rozčiloval.