Re: Chování v kině

Susu, tak já si zase říkám, že by se ti rodiče mohli aspoň tu hodinku věnovat tomu představení s nimi, my když jsme byli se synem v divadýlku, tak jsme se vždycky koukali s ním, ať jsem to byla já, manžel nebo babička a občas jsme mu třeba potichoučku šeptem vysvětlovali, co se tam děje a proč, když bylo potřeba...prostě jsme ho tam neposadili s tím "tak a teď si tady na to koukej a hlavně po mě nic nechtěj..."....ale my jsme zřejmě asi trochu divní, no, když jsme zvyklí podobné věci prožívat a sdílet s dítětem, no....