Re: umřela mi maminka

Když mi zemřel tatínek, nesla jsem to hodně blbě a trvalo mi hodně dlouho, než jsem se s tím smířila. Bylo to i tím, že jsem se s ním nestačila rozloučit a tím jsem vůči němu jakoby cítila dluh, že jsme si neřekli vše podstatné, co jsme potřebovali. že mě před smrtí neviděl. taky tím, že jsme měli dost komplikovaný vztah a okolnosti, za kterých tatínek zemřel, nebyly lehké, byť jeho vlastní vinou. trvalo to několik let, než jsem to přijala a odpustila si, že jsem ho už nestihla.
když zemřela maminka (nedávno), byla jsem u ní, sice jsem jí už nestihla vše říct, protože už moc nevnímala, ale věděla, že tam jsem, usmála se, a obě jsme si pobrečely, což bylo úlevné. tam se mi to zvládalo daleko snáze, protože jsem tam mohla být a rozloučit se s ní, což jsem u táty nestihla a což považuju za velmi důležité.
přebolí to, i když nezapomeneš. ale je to tak dobře, si myslím.