11.6.2015 9:29:15 Filip T.
Re: Potvrzeno
"Jéžiš, to je zase hysterie.
Vždyť je tam jasně napsáno, že je to právní příklad. Přece v Norsku taky nejde o legislativu, tam je úplně jiný problém - úřednická zvůle."
Úřednická zvůle ale není daná snahou jednotlivců páchat zvůli. Jde o určitou nevyváženost mocí, která je víc posunutá ve prospěch moci výkonný, a dál o legislativní vymezení fungování určitýho segmentu moci výkonný.
Druhak jde o to, že i legislativa vyplývá z určitejch idejí. Do norský legislativy o dětech se zřejmě promítá idea rovnosti, zrovnoprávnění a osvobození, navazuje to na předchozí promítání těchhle idejí do zrovnoprávnění určitejch skupin a společenskejch tříd, celkem přímo to ale navazuje, zdá se mi, na uskutečňování ideje o zrovnoprávnění žen (přesněji řečeno manželek z područí mužů-manželů). Osobně se mi zdá myšlenka zrovnoprávnění dětí v norským pojetí v něčem inspirativní, ale v lecčemž závažným taky dost diskutabilní. To není úplně jako dát ženám právní způsobilost, volební právo a vytvořit pro ně prostor pro ekonomickou soběstačnost.
Ta diskutabilnost začíná u samotnejch kořenů tý myšlenky, ale z hledisky implementace takový legislativy je diskutabilní i to, že právní vymezení může bejt v jistejch důležitejch věcech poměrně vágní, což v praxi, zrovna v případě ochrany dětí coby bytostí jen minimálně si schopnejch vlastníma silama něco vynutit, může celkem snadno vytvářet tlak na to, aby se vykládalo raději co nejpřísněji. Čímž se pak vracíme zpátky k tý vyváženosti a právnímu rámci při praktický ochraně dětí.
Odpovědět