), ale to to i tak jako zpívají (oni vědí, že loudí, my víme, že loudí a všichni víme, že to víme
) A vlastně mi i vyhovuje, když o mně mluví jako o mámě. Když se řekne maminka, představím si spíš anděla sestoupivšího z nebe, tu glorifikovanou bytost z básniček, než reálnou ženskou, kterou se cítím... Chci aby si děti uvědomovaly, že jsem jen člověk, mám chyby, občas se zlobím, bývám unavená, dělám chyby a pak se omlouvám... Jak to máte vy ostatní? Jste maminky nebo mámy? Nebo to neřešíte? 
Lidový rok - DubenPraha 4
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc
Haló JácíčkuKladno
Konstelace - seminářPraha 8 Další akce nalezte zde
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko
Perníkový beránek Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.