Klaustrofobie a tma

Trochu mně motivovalo téma strachu z bouřky, tak to dávám do stejné rubriky Mám od dětství mírnou klaustrofobii - tehdy se projevovala hlavně panikou, když jsem zalezla např. pod postel, občas taky třeba v menším stanu - musela jsem honem otevřít zip a "nadýchat se" atd. Šílená panika na mně vlezla např. při hře "který tým naskládá víc lidí do švédské bedny", to už bylo na SŠ. V dospělosti projevy téměř nemám, protože do žádných děr prostě nelezu, výtah mi nevadí. Ale mám potíže, když spím někde, kde je "velká tma". Teď se mi to aktuálně stalo na dovolené v chalupě na horách. Normálně spím vždy někde ve městě, kde venku svítí lampy atd., tj. ani v noci není úplná tma. Ale na těch horách (dřív se mi to stalo třeba v chalupě, kam jsme přijeli večer a neotevřeli jsme okenice atd.) jsem se vždy cca po hodině spánku probudila v hrozné panice, že "nic nevidím" a rychle musela rozsvítit (stačí baterka), rozdýchat to, pak jsem mohla zase zhasnout, stalo se to i víckrát za noc. Souvisí to s klaustrofobií, nebo je to "samostatná fobie", máte to taky někdo tak?