Re: Jaký byste chtěly mít život:?

Faidro,
jo, přesně, chtěla bych si to zkusit s jinou povahou. Možná bych přišla na to, že taky není o co stát, že jsou zas jiné problémy, ale takhle, když vidím, jak lidi s jinou povahou proplouvají, z chyb a průšvihů se rychle oklepou a jedou dál, vždycky mají na koho se obrátit...
Já jsem ale introvert až extrémní a navíc flegmouš, takže mě všichni vnímají jako chladnou, až nepřátelsky chladnou. A MM mi to i řekl, že on to tak vnímá taky, že na lidi kašlu a oni kašlou na mě, že si holt musím vystačit sama a po nikom nic nechtít, protože vztahy se musí udržovat a na to, že mě to vyssává, se každej vykašle, protože on taky x-krát musel absolvovat nudný vše do morku kostí pitvající nekonečný rozhovor s někým, když by býval byl radši v uvolněné společnosti a taky se přemohl.
Jenže moje povaha nesedla už mámě a tím to všechno začalo, ve škole pokračovalo, vždycky jsem ´byla zamlklá někde vzadu a v pubertě jsem pak pasivně agresivně rebelovala proti celýmu světu za to, že mě nikdo nebere. Měla jsem jen jednu kamarádku, ta byla podobný exot a našim rodičům radili, aby nás od sebe oddělili, protože jinak nemáme potřebu se sžívat s ostatními. Dali nás každou na jiný gympl, ale kamarádily jsme spolu dál, ona si tedy udělala kamarádky i tam, já jsem se na gymplu držela stranou.