Re: Projev kněze a profesora Piťhy k situaci okolo uprchlíků, pro Kiliho a další
Liško, to, co cítím z lidí jak v reálu, tak na netu, je - jak bych to - taková dlouho a násilně potlačovaná nenávist. Zapšklost, zaprděnost. Neochota se v myšlenkách pohnout ani o píď. Prostě nasranost. Dlouho neřešená. Jak u nich samých, tak ve společnosti. Např. když pracuje za málo, v práci ho buzerují, bojí se že i to málo přijde, když to denně slyší.
Lidé to nějak nesou v sobě, že najevo se nemá (nesmí?) dávat nic. Námitka, "čeho se bojíš?" nefunguje.
Tak si teď ventilují svoje strachy prostřednictvím rasizmu a xenofobie. Jako že : teď se může, nepřítel se objevil...
Což samozřejmě nevyvrací možný nástup radikálních vůdců.
Odpovědět