Můj sysifovský život

Jsem s manželem (1.12.) 34 let (6 let chození + 28 let manželství). Celou dobu mám pocit, že jakmile se začneme dostávat z nějakých problémů, dluhů či průšvihů, přesně v okamžiku, kdy - být to komiks - tak se hrdina vyhrabává z propasti a rukama sahá na horní okraj, aby se vyhoupl na povrch, tak přesně v tom okamžiku se opět něco po....sesouvá.
Když jsme už už měli splacené (díky mé celkem slušně placené práci) dluhy, které jsme nasekali nepovedeným podnikáním, ze dne na den jsem ochrnula (rok 2005). Pak jsem byla 2 roky v PN a pak na ÚP.
Když jsem našla celkem slušně placenou práci dokonce v místě bydliště a myslela si, že je nejhorší za námi - přišel o prác muž. Dva roky byl bez práce, jedna dcera byla na SŠ, druhá na VŠ. Leckdo tady na Rodině si ještě pamatuje, jak jsme na tom byli bídně a ten druhý rok jen díky dárkům tady z Rodiny jsme měli alespoň trochu vánoce.
Po novém roce muž práci našel a zase jsme poplatili dluhy, začalo to vypadat, že budeme žít jako lidi. Po x letech jsme byli i na společné dovolené. V Čechách, na Vysočině na vlastní chatě, ale alespoň všichni 4 společně.
A BÁC - v únoru 2014 měl muž ošklivý pracovní úraz. V PN byl do srpna 2015. Teď to začínalo vypadat tak dobře - muž má přislíben ID, jeho zaměstnavatel mu písemně potvrdil, že ho nemůže zaměstnávat ze zdravotních důvodů a že ho propustí s odstupným.... Všechno zase začalo vypadat dobře. Už jsme si naplánovali společný výlet na podzimní prázdiny, muž dostal pozvánku na akci v listopadu - začali jsme plánovat, že bychom tam spolu jeli...
a BAAÁÁÁC - včera večer muž havaroval s autem.

Díky Bohu - nic se nikomu nestalo! Muž je v pořádku, úplně bez zranění. ve druhém autě je řidič a pes také bez zranění, žena má bouli na čele. Vzhledem k tomu, že obě auta jsou na odpis, tak se VLASTNĚ NIC NESTALO.
Jenom jsme prostě bez auta, což je na malém městě prostě průšvih. A tak místo minidovolené v říjnu a prodlouženého víkendu v listopadu, místo počítače, co jsme plánovali koupit (máme 10 let starý) a místo kola, které jsem si přála pod stromeček (mám kolo staré 19 let...) budeme zoufale šetřit na auto.....

Neberte to prosím špatně, vím, že skoro o nic nejde, v podstatě jsme šťastní a spokojení - jsme spolu, jsme zdraví, máme se rádi.. Jen jsem si tu chtěla trochu postěžovat....