12.10.2015 20:49:51 Tante Bante
Re: Krize středního věku
Je mi 41, krizi zatím nemám, což je asi tím, že mám malé děti a teprve mi končí mateřská, takže nejsem tak vydeptaná "seberealizací".
Manžela mám, někdy mi jde na nervy, jindy jsem šťastná, že ho mám, ale pocit zamilovanosti teda nepostrádám, nějak jsem si ho stihla užít do sytosti v dřívějších letech. Jestli bych znovu něco fakt nechtěla, tak zamilovat se.
NA buzeraci v práci se netěším, ale zase v zásadě můžu třeba i zkusit něco jiného, jak budou děti odrůstat.
Nejstaršího syna mám čerstvě dospělého, to je báječné, mám z něj radost a inspiruje mě, jak by mě nenapadlo nikdy, dokud byl malý.
Nedospělé děti mě hodně zaměstnávají, nenudím se.
Mám hodně myšlenek i nápadů, co bych třeba chtěla dělat.
Pořád objevuju hudbu, přírodu, nacházím knížky, které mě ohromují, otvírají nová okna.
Potkávám lidi, někdy je poznávám.
Doma mám pořád čurbes a chtěla bych mít krásně uklizeno.
Chtěla bych zahradu.
V posledních letech jsem byla hodně unavená, až mi to přišlo přes přijatelnou míru, zmizelo to, když jsem začala cvičit, dřív jsem nikdy necvičila, tak teď je to pro mě nový svět a koukám jak z jara.
Můj problém je, že se bojím, co nás čeká, ale krizi zatím necítím.
Odpovědět