Re: Děti bičované k výkonu jsou bezradnější než kdysi "děti ulice"

Kudlo - já si ale tohle pamatuju i z vesnice, kam jsem jezdila za sestřenkou - to byla parta, ráno se vypadlo a celý den se lítalo venku s místníma - hele, holky, hrajeme fotbal, přijďte - a tam zas někdo z místních zorganizoval zábavu pro ty, kteří nehráli - tak lezení po stromech, chůze na chůdách, lanová dráha /taková místní, amatérská/, pořád něco dělali myslivci, hasiči - a nebo se jen tak poflakovalo. A to jsem šla po vsi a zastavila mě nějaká tetka - a ahoj, ty jsi od X, že jo, jak se má babička, přijď si pro mlíko. A já vůbec nevěděla, kdo to je. Nebo - Fanda je s klukama na hradě /tak se říkalo jedný rozvalině/, zajdi.
Vesnice to byla dlouhá jak tejden, píchla jsem kolo na druhý straně vsi, stačilo z kola slézet a už z nejbližší zahrady, kde byl nějaký člověk - hele, že jsi od X, proč nejedeš na kole? Já píchla? Aha, já si to myslel, tak pojď, spravíme to, babi by to stejně neuměla, že jo.
Ale na druhý vsi tohle vůbec nebylo, místní nějakou partu měli, ale nikoho mezi sebe nevzali, tak to bylo spíš na dvě party, který mezi sebou válčili - a dost hustě. Tam bylo lepší se držet mimo.