Odvykli jsme si bránit hranice

Ohrožení Evropy terorismem a přívalem uprchlíků – všudypřítomné téma silně rezonovalo i na páteční konferenci hnutí Starostů a nezávislých, kteří přijeli z celé republiky do Prahy diskutovat o regionální politice.

Konferenci začali pietně – Marseillaisou, francouzskou hymnou. „Vnímáme, že to nebyl útok jen na Francii, ale na nás všechny,“ řekl úřadující předseda hnutí a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.

A rýpl si zejména do německé migrační politiky. „Když si vezmete domů všechny pražské bezdomovce, tak se brzy také stanete bezdomovcem. A tak se dnes chová Evropa,“ uvedl.

Politolog Petr Robejšek: Není prakticky uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí
Tón diskuse předurčil politolog Petr Robejšek, který za svůj projev a analýzu současné bezpečnostní situace v Evropě sklidil od starostů aplaus. Podle Robejška se EU dostala do potíží proto, že se sice tváří jako stát, ale jako stát se nechová, protože nechrání své hranice. „A hranice se musí často bránit násilím. Evropa si odvykla dělat násilí, umí ještě tak to násilí strpět,“ uvedl.

V nastalé situaci si musí podle něj národní státy poradit samy a hledět chránit své hranice. Jako příklad zmínil Maďarsko, které se rozhodlo postavit navzdory kritice plot. Podle Robejška, který své názory široce rozvedl například v rozhovoru pro Právo minulou sobotu, se východoevropské země k situaci postavily lépe než jejich západní sousedé.

Bezbřehá tolerance musí skončit
„Postkomunistické vlády se chovají v poslední době na pozadí krizí mnohem rozumněji a reprezentují své voliče mnohem přesněji, než se to děje v západních zemích, které se na ně dosud dívaly z patra,“ uvedl.

Na západě se podle Robejška demokracie začala vytrácet, protože mediální a politické elity vytlačily občany od rozhodování a moci. Za zvrácené považuje vzývání bezbřehé tolerance, které je v Evropě běžné. „Nemůžeme tolerovat vše včetně našich vrahů,“ dodal.

Pokud budou státy chtít na hrozby, jakými jsou terorismus či statisíce utečenců, rychle a účinně reagovat, budou podle Robejška muset ukázat, že jsou akceschopné. A to dokážou, jen pokud přesvědčí lidi, že za krize není možné dodržovat všechny vymoženosti demokratického státu. „Musíme se smířit s tím, že pokud se chceme potýkat s těmito výzvami, dočasně nebo na delší dobu se budeme muset zříci práv a svobod,“ řekl.

A připomenul Francii, kde poslanci schválili tříměsíční výjimečný stav.

Komunální politici mají podle něj výhodu, že znají místní prostředí a lidi, a měli by jim vysvětlit, jak se v krizové situaci zachovat. Gazdík k tomu dodal, že chtějí připravit krizové plány na nepříjemné životní situace. „Samozřejmě nejsme připraveni na to, že nepůjde tři dny elektřina, na tisíce utečenců, na výbuchy ve Vrběticích, ale musíme mít na to připravené krizové plány,“ uvedl.

Vyzval kolegy, aby doma s odborníky probrali, co udělat pro ochranu obcí: „Nečekejte, až přijde policie, armáda nebo ministr a řekne vám, co máte dělat.“

K bezpečnosti hovořili i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo starosta Brandýsa nad Labem a bývalý šéf armády Vlastimil Picek, s nimiž hnutí počítá na svých krajských a senátních kandidátkách.

Podle Picka nejsou lidé připraveni sami bránit svou zemi. „Všichni si myslí, že obrana je závislá jen na profesionální armádě, ale není to tak,“ uvedl. Dodal, že by se proto měly posílit hlavně aktivní zálohy.