Re: bipolární porucha

sanitku zavolal on, ale to je na tom to nejméně podstatné
to nejhorší bylo, že já od šesti napůl seděla napůl ležela na pohovce, když jsem se hnula crčela ze mě krev, takže jsem se snažila nehýbat, a okolo mne skákaly děti. A já ho prosila, tak nějak nenápadně, nechtěla jsem aby děti panikařily, ať je dá spát, abych si mohla zavolat sanitku a ony už u toho nebyly. A on furt nic, nic nic a bylo osm, devět, deset...... Sanitku volal nakonec on myslím nějak po půlnoci
a navíc to byl on, kdo to dítě chtěl, způsobem, že mě o tom v zásadě i zapomněl informovat. Že prý strašně chce další miminko.
a když to těhotenství skončilo, řekl: "hm, to je snad i lepší".....