Re: Mají děti z rozvedených rodin v dospělosti problémy se vztahy?

Majáková, nad tím hodně často přemýšlím, jak to bude, až budou tyhle děti velké a budou řešit rodinu a vztahy - jako že to bude mít nějaký dopad, to určitě bude, všechno vždycky má. Všechno, co dítě prožije, ho ovlivní.
A rozpad toho základního je určitě těžký pro všechny zúčastněné a na všech se to nějak podepíše - jen dítě musí vždycky počkat, až jak to rozhodnou rodiče, je jen v roli loutky nebo diváka a MUSÍ se přizpůsobit, často má veliký pocit bezmoci a bezvýchodnosti. prostě dítě je vždycky závislé na rodičích - čím menší, tím víc.

Vypozorovala jsem, že velikou roli v tom hraje to, JAK tu kterou událost dítě ze svého pohledu vnímá, ne jak se to jeví pozorovateli. Vždycky jde o pocity toho dítěte...jeho úhel pohledu. a někdy by se rodič divil, JAK a co dítě vnímá.

To je podle mne klíčové vlastně ve všem - jaké pocity v nás to které zanechá - a to záleží na tolika okolnostech - na to, jak se cítí i přes takový otřes v bezpečí a milované a chráněné, jak si je samo sebou jisté a svým místem v té (rozpadající se, nebo rozpadlé rodině), celkově na jeho vlastnostech (jsou děti, které rozhodí každá změna a děti různé změny milující). A jistě je mnoho dalšího, co mě teď zrovna nenapadá.
Taky záleží na věku dítěte, je věk, kdy je dítě hodně citlivé na různé podněty a okolnosti. Třeba dítě do cca 6ti let nemá nemá takový ten "kritický" filtr...a chybí mu nadhled.

Taky přemýšlím, jak na tom budou děti ze střídavky bez jednoho domova. To ukáže čas.

Za mě - myslím si, že některé děti to přestojí bez problémů nebo s menšími zakolísáními - prostě tak nějak normálně.
Pak si myslím, že bude existovat jedna skupina, která bude napodobovat vzory a druhá, která se bude velmi pečlivě vyhýbat tomu, aby neskončila stejně...aby manželství pro sebe a i děti udržela (někdo za každou cenu). Protože zažili ty pocity ztráty a nechtějí udělat stejné chyby.

A stejně to ukáže až čas.

Ono - nikdy nebyly všechny rodiny a lidi ideální...problémy byly a budou, nebyly doby jen růžové.
Ale podle mne je tohle moc - u našich dětí ve třídě (tj. kolem kolem 15ti let) je 80% dětí z neúplné rodiny, někteří s patchworkovými vztahy...
Jako i tady člověku vytane na mysl otázka, jak je to možné?
A co se to děje?