Re: Mají se dělat chyby?

Ta diskuse, na kterou se navázalo, byla o výplodu snad desetileté(?) hodlčičky. Já mám doma devítiletou (skoro desetiletou) a dnes mi opět předložila pověst, kterou si mají vymyslet a napsat. Předložila mi to jako hrubý "náčrt". Bylo to hóóódně podobné tomu výtvoru dívenky, jejíž maminka to dala na net. Dcera se doposud učila psát, učily se slovní druhy a úplně základní větnou skladbu (V1,V2... V1,V2,aleV3). Samozřejmě toho umí víc, ale v kostce je tohle to základní. Takže kdyby napsala to, co ta dívenka, tak bych se asi ani nedivila.

Představila jsem si, jak se dítě kouká z okna a nechce, aby stromek někdo odstrojil a matka jí řekne: "tak to na ně zavolej z okna." Zřejmě z legrace. Moje dítě by asi z okna nekřičelo (je jiná nátura), ale umím si představit to rozjetý dítě, které i zakřičí a nikdo na něj nereaguje. Tak mu matka řekne, ať jim to napíše. A všechno je to vlastně ve srandě, takže dítě napíše... a v rozdováděnosti, aby bylo vtipné, napíše i ten výraz, že řvalo. A matka to zveřejní. Podle mě je to celé legrace.

Dcera svou pověst, s mými připomínkami, přepracovala. Snad si chyby uvědomila, ale je fakt, že ta práce je už z části i mojí prací.