Re: Tak jsem se rozmnožila a nějakým způsobem porodila

mrakováK, já mám nedonošence dva (dvojčata), i když po porodu vážili trošku víc a narodili se přirozeně (ale předčasně) v 36.týdnu, dobře si pamatuju ten hrozný strach, brečela jsem pořád. kluci v inkubátoru, já na pokoji - naštěstí jen asi 2 dny, pak mi je vozili nastřídačku (druhý byl vždy !pod zářivkou". brečela jsem i po příchodu domů (s dětmi). z části to u mě byly hormony a z části racionální i iracionální strach, jak to všechno dopadne. taky jsem si to představovala jinak. navíc jsem téměř nekojila - nesáli, mléko se postupně ztratilo.
mí kluci už dávno všechno dohnali, jsou už dospělí (tedy skoro). uvidíš, bude to dobré.
mně tenkrát nejvíce pomohla rodina, která mě uklidňovala, manžel, který se bál stejně jako já a nakonec i dětský doktor, který mě ujistil, že všechno bude v pořádku. kamarádky jsem vidět ani slyšet nechtěla (naštěstí ještě nebyly běžné mobily) to časté brečení mě přešlo cca po 3-4 týdnech po porodu
hodně štěstí, ať ti chlapeček roste a prospívá