Policista z hranici v Maďarsku: Na stavbu plotů už je asi pozdě

Odjel stovky kilometrů daleko, aby hlídal u oplocení na hranicích a sledoval, jak stovky migrantů proudí Evropou především do Německa. Třiatřicetiletý policista Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce vloni na konci října na sedm týdnů opustil svou rodinu a každodenní práci a vyrazil do Maďarska.

Jak nyní vnímáte běžence?

Jsem přesvědčený, že jde pouze o ekonomické uprchlíky. Za tu dobu, co jsem tam byl, jsem se nesetkal s žádným typickým válečným uprchlíkem, kterému by bylo jedno, kde je, hlavně že je v bezpečí. Jedná se převážně o mladé muže, kteří by určitě byli prospěšnější ve své zemi. Je to jiná kultura. Můžu mít sice zkreslený pohled, ale vnímal jsem, že ženy a děti využívají pouze jako lidský štít pro média, kamery a fotoaparáty.

Co říkali na vaši přítomnost místní obyvatelé?

Bylo znát, že jsou rádi, že tam jsme. Byl jsem u toho, když nám jeden z místních napsal na kus papíru, že obyvatelé jsou rádi za naši pomoc. Vzkaz nám dal za stěrač u služebního auta. Když jsme pak mluvili s místními lidmi, tak nám bylo jasné, že v minulých měsících museli zažívat - v uvozovkách - peklo.

Takže oni se osobně střetli s migranty?

Jeden starší muž o tom vyprávěl. Žije v těsné blízkosti státní hranice a žije pouze z toho, co vypěstuje. Jejich oblast je na naše poměry chudá. V letních měsících loňského roku se mu přehnal přes jeho sad několikatisícový dav běženců. On pěstuje jablka, papriky nebo broskve a běženci mu zničili a rozkradli kompletní úrodu, která ho měla živit celý tento rok. Podle místních obyvatel je Evropa zradila, jelikož jim nikdo v těch prvních týdnech a měsících nepomohl.