Re: Napadlo vás někdy se jít k psychologovi jen tak vypovídat?

Margotko, tohle je na reakce nejhorší. Nečekala bych, že se svěří. Kondolovala bych. Pokud se vůbec tedy uvidíte.

Shodou okolností jsem dnes na fcb viděla báseň, která mě chytla za srdce...

Stačí říct
Michel Faber

Spousta lidí, které jsem
informoval, že je mrtvá,
mi řekla:
„Jestli pro tebe
můžeme něco udělat, cokoli,
stačí říct.“

Tak
tedy,
když už se nabízíte,
ano:
Nemohli byste mě odvézt na druhý konec vesmíru,
řítit se střemhlav rychlostí deset miliónů mil za hodinu,
rozházet při tom hvězdy jako popelnice,
řítit se po nebi jak žíznivá čára?
Dupněte na pedál,
probourejte bránu Osudu,
prosvištěte nepřístupnými galaxiemi,
přes černé díry a supernovy,
do skrýše Boha.
Počkejte na mě, než se vloupu
do zasedačky
a vytáhnu toho namyšleného sráče
z jednání s Věčností,
ze summitu o Záhadách života,
a přinutím ho, aby mi vysvětlil,
proč bylo tak nutné
mučit a ponižovat
a nakonec zlikvidovat
mou ženu.

Ale ne.
Nic takového neřeknu,
protože vím,
že tím „cokoli“
myslíte
šálek čaje
nebo odvoz do města,
když už tam
beztak
máte
cestu.