Re: Dítě se dobře učí, ale je lajdák. Samá poznámka.
Když vidím, co a jak řeší učitelka mého synovce, jímá mě hrůza. Já v tomto systému bych měla asi 3 z chování už v první tř. Měla jsem plný deníček škrtlých razítek, dokonce jsem se poprala se spolužačkou, která jich máme víc (rozsoudila nás starší kamarádka, která nám je přepočítala a já jsem byla vítěz třídy). Přitom jsem v 5 letech četla knihy, počítala jsem o 2 ročníky s předstihem- matiku jsem dělala se starší ségrou). Ve škole nuda. Mě dokonce bavily i ty primitivní příklady, co jsme měli, ale to, co jiní počítali 10 min., já jsem měla za 2 min. Zbytek času jsem si hledala vlastní zábavu. Ve čtení jsem si 3x přečetla článek, zatímco zbytek slabikoval a když se na mě dostala řada, byla jsem úplně jinde. Ve psaní to bylo jak na mučení. Neviděla jsem smysl v psaní dokola jednoho písmene, taky jsem to dopracovala ve 3. tř. na samé jedničky a trojku ze psaní. Neustále jsem něco zapomínala a ztrácela. Nikdy (ani v 21 letech na SUPŠ) jsem nezvládla vést sešit, aniž by mi tam půlka chyběla a to už jsem z toho měla rozum a bavilo mě to.
Celý život jsem měla mindrák z toho, že jsem chaotik a bordelář. Až tady dala Cimbur odkazy na příznaky poruchy pozornosti v dospělosti a já jsem se v tom přesně viděla. Bylo tam i video o ADHD v dospělosti a až na ten hyperaktivní cukec jsem viděla sebe. Chlapík se chystal do práce a zběsile pobíhal po bytě, něco začal, napadlo mu něco jiného, nedokončené to odložil a začal další činnost, po odchodu se několikrát vrátil pro věci, co zapomněl... Teď už mám jasno.
Odpovědět