Jak zařídit, aby byli všichni ve třídě kamarádi?

Při nedávných třídních schůzkách(jde o třídu na 1.stupni ZŠ),jsem se dozvěděla,že náš syn se "snaží při hře s ostatními kluky o přestávce slovně vyčleňovat" svého spolužáka.Abych přiblížila situaci musím podotknout,že se jedná o spolužáka,který již druhým rokem "terorizuje celou třídu(tím myslím fyzické potyčky-kdy náš syn, a nejen on,přišel nejednou bezdůvodně s krvavým šrámem někde po těle).S tím se ale nikdy tak moc nedělalo.Přijde mi že paní učitelka toto dítko tak nějak omlouvá,že on je pruďas a prostě to řeší ránou ,a asi ostatní k tomu mají být schovívavý Rodiče to prý řeší,ale jak ,to já nevím.Syn kolikrát plakal,že je při hře tento kluk otravuje,a že se mu to nelíbí.Jedinou radu,kterou jsem mu mohla dát,tedy bylo,aby si dotyčného nevšímal a hlavně aby si nějakou potyčku sám nezačínal,popřípadě se jen bránil,což tak i bylo,protože on náš kluk není žádný rváč.To až doteď nějak tak fungovalo.No a najednou se situace obrátila,a ejhle,s tyranem se nikdo nechce kamarádit(co vím od syna tak to tak opravdu je).Náš kluk je dle učitelky tak nějak oblíbený,nemá jinak problém s někým vycházet,takže je ve třídě taková parta,kde je i jeho "nej"kamarád a pak ještě další kluci ze třídy,se kterými si hrají a pak tam je ještě dalších pár kluků se kterými si tedy nijak zvlášť nehraje,ale normálně vychází. Dle paní učitelky už by to mohlo zavánět začínají šikanou,protože našeho kluka slyšela,jak říká ostatním "hlavně aby sem nešel ....) a tak že ho vlastně vyčleňují z kolektivu.Po mé připomínce,že chápu,že je to špatné,že se synem promluvím,ale že se tak ani moc nedivím,když se k nim dotyčný choval nepěkně,že si s ním hrát nechtějí.Paní učitelka má názor takový, že náš syn je v jádru hodný a máme ho vést k tomu,že lidé si mají odpouštět,a že někdo musí být ten moudřejší,a nemůžeme se vracet pořád k tomu co bylo,že je jasné že nebudou nejlepší kamarádi,že dotyčný kluk má tolik problému,o kterých se jiným dětem nebude ani zdát(já tedy nevím co má za problémy),čímž mě docela odrovnala. Takže ho vlastně mám doma tlačit k tomu,aby s ním kamarádil? Jde o to,že on byl vždy ten provokatér,ať slovně nebo fyzicky a my měli synovi radit jak takovým provokacím čelit a není to tak dlouho,kdy jsme mu říkali,ať si ho tedy nevšímá,popřípadě ať od něho odejde,hlavně ať si nezačíná a pár měsíců na to mu mám říkat,aby s ním kamarádil? Jak byste postupovali? POtřebuji názor ještě nějaké jiné strany,manžel je stejného ....