Re: ADHD/ ADD u dospělých - jak s tím žijete?

Evelyn,
jo, ale jiné nároky máš na kamarádku, kterou vidíš na zumbě, jiné třeba na takovou, se kterou se chceš častěji navštěvovat, jiné nároky jsou na životního partnera. A jiné nároky má dítě na rodiče v 5 letech, jiné v 15 a jiné ve 30. A řekla bych, že ty sympatie jsou hodně dané i tím, jak je ten člověk "standardní", tím se nic moc nezkazí, odlišnosti dost odrazují a často i podvědomě. Jak je někdo "zvláštní" nebo má zvláštní zvyky, lidi se ho bojí a radši straní nebo mu nerozumí. Nakonec je krůček k otevřené šikaně. Zrovna té chaotičnosti málokdo rozumí, spíš to mají za vadu charakteru a neochotu se změnit.

A ti nestandardní zas snadněji přitáhnou někoho "jiného", který toho třeba využije, zneužije nebo má pocit, že se po takovém člověku bude celý život vozit a bude k tomu mít důvod. Většinový člověk to třeba chápe málokdy a do vztahu s někým takovým nejde. A to třeba ani do kamarádského.

To téma je zajímavé, ale teď nemám čas naplno diskutovat, musím dneska už konečně vylézt na zahradu. A taky asi ještě pojedu na večerní plavání. A to jsem na zahradě chtěla být původně celý den. Je krásně a ne hic. A zase - celý den jsem provlála mezi ničím a PC, naplnila jsem 2 pračky, upekla kuře a naskenovala mezi kecáním pár dokumentů....