Angažovat se při úklidu, nebo to neřešit?

Mamka má kamarádku (66 let, tedy žádná stařena), která zcela kašle na domácnost a už je to tam sakra znát. Paní nemá žádné zásadní zdravotní problémy, jen si začala libovat v tom, že jí něco je (začalo to operací kolena, kdy byla středem pozornosti, operace se podařila a babička by mohla běhat jako čamrda, jenže se jí nechce a raději se šourá kolem nábytku s tím, že nemůže). Občas zobe prášky na nervy, což ji tlumí a je jí všechno tak nějak fuk. V baráku jsou závěje pavučin, linka zaneřáděná krámama, koupelna nemytá snad několik let. Po stole se promenádujou kočky, na záchod bych dobrovolně nevstoupila (o víkendu jsem tam vyzvedávala mamku, tak jsem část z toho viděla na vlastní oči). Manžel nefunguje, to by bylo na samostatné téma. Paní se do úklidu moc nehrnula nikdy, binec tam byl vždycky, ale nikdy se tam mamka neštítila dát si třeba kafe. Ale teď proč jsem založila téma. Moje mamka se nechala slyšet, že by jí tam mohly uklidit holky (tedy snachy). Tady se jich musím zastat. Pokud byla babča v nemocnici (koleno), tak se o domácnost včetně obědů pro dědu postaraly, pomůžou např. s úklidem po malování, při zabíjačce,...prostě při větších akcích. Ale běžný úklid? Co myslíte - pomáhat, nebo nechat tak?