Vidím, že jsem zdvihla vlnu nevole

, ale neměla jsem žádné indicie, které jste napsaly později- třeba, že jezdíte společně s dětmi a nosíte jim věci. To je něco úplně jiného.
Dcera má drsnější skautský oddíl, ještě teď jezdí pod širák, denně ujdou 15-20 km. Na poslední výpravě měla v krosničce spacák, karimatku a dvě plachty s lanem na postavení přístřešku. K tomu si nesla 1,5 vody, jídlo na dva dny, absolutně základní hygienu-tj. minikartáček a pastu plus hřeben, miniaturní deníček, pláštěnku, podvlíkačky do spacáku, dvoje ponožky a jedno náhradní oblečení. Bylo to na 40 litrový ba´toh akorát, šel ztuha zavřít-zbytečnost ani jedna-možná lízátko. Podotýkám, že se to musí v dešti vejít dovnitř, aby se přes baťoh přetáhla pláštěnka, takže žádné připínání z venčí. Pončo je do deště přes batoh nepraktické, protože stačí zafoukat a pončo je v tahu.
Když je venku okolo 0-5 stupňů, spí se samozřejmě v péřovým spacáku. Spí v něm všichni horolezci. Investice je to samozřejmě velká (jak píšu, my máme 20 let starý), ale vyplatí se na desítky let. My jezdíme na vodu, děti do skauta, takže nám se to vyplatí. Péřový spacák hřeje i mokrý na rozdíl od dutých vláken. Máme oba dva spacáky-dutovláknový a péřový a je to neporovnatelný rozdíl. Péřák sbalíme do velikosti větší termosky (trošku přeháním) a je lehoučký.
Jinak Filipe to jsi u mě stoupnul jako čundrák- stejně jako s dědečkem, co vymyslel Slabikář


. Hele já skautila od šesti let, nosila jsem si proviant v usárně. Nenáviděla jsem to. Svým dětem tohle nikdy neudělám. Usárna tlačila, nic se do ní nevešlo, pro malé dítě to byl extrém, bimbala mi až do kolen. Spali jsme na zemi bez karimatky, vždycky mi byla strašná zima. Když jsme zmokli, dva dny jsme klepali kosu. Když ty píšeš, že dětem proviant nosíš, to jim asi nosíš vodu i těžší zásoby. Moje holčička si to musí nosit sama-včetně jídla, takže musí mít batoh, který má hrudní i bederní pás. S tím v pohodě unese všechno (nikdy si nestěžovala). Jsme zvyklí kupovat outdorové vybavení kvalitní-viz. moje diskuse o 17 ti letém stanu a většinou se to vyplatí, máme ho mnoho let a fakt ho neobměňujeme. Ten spacák, který jsem si koupila před 20 ti lety se sice teď prodává za 5000, ale kolikrát já už v něm spala a hřála se v něm.
Tož moje tiráda na obhajobu kvalitního vybavení. Karimatka za stovku je príma, ale když v ní jdeš tři dny v dešti a máš jí venku na batohu, nic moc. Navíc s nafukovací karimatkou neporovnatelné, cítíš každej šutřík. Musí se to zkusit a já už to mám ZP za sebou.
Na posledním srazu skautíků mělo moje dítě nejmenší baťoh, ono když tam fakt narveš karimatku, spacák i dvě plachty na spaní, už je tam místo jen na jedno plivnutí.
Samozřejmě bych koupi výbavy hodnotila podle toho, co se s tím bude dělat. My tu výbavu máme pro celou rodinu, spíme každý rok ve stanu i mimo skautské tábory, tak je to jiné. A pokud vím, že v zimě jezdit nebudou, nebudu investovat do péřového spacáku. Na přechod mezi kempem a vlakem samozřejmě stačí absolutně to nejzákladnější vybavení, já píšu o výbavě pro skautíky a čundráky, kteří si musí několik dní nosit věci na zádech a nikdo jim s tím nepomůže.
