Re: Školkové dítě a hranice mezi zdravím a nemocí

"...vždycky začaly kašlat a smrkat až ve školce v šatně. Odpoledne klid, v noci klid. Maximálně trochu smrkaly. Ráno, jak asi ty hleny stekly do krku, si 2x odkašlaly a jak se přišlo ze zimy do tepla, tak začaly soplit."

U nás občas kašlou i v noci, pokud nezapnu zvlhčování vzduchu. Jinak totéž. Nejmladší občas kašle při zátěži (je na Castispiru, ale astma to zatím není).


Já sama jsem rozpolcená, jak se k rýmičkám stavět. Chápu, že to, že jsem se se dvěma staršími 6 let chovala ohleduplně, neznamená, že mám pro nejmladší "právo" na bacilůprostou školku, která navíc není automatickou ochranou před chorobami. Stačí bacily na tlačítkách a ve výtahu, na madlech nákupních vozíků, v MHD atd., nemluvě o inkubační době chorob a na pohled zdravých bacilonosičích. Taky chápu, že nemůžu koukat na rodiče stylem "Máš babičky (práci z domova, příjmy, z nichž v pohodě zaplatíš chůvu, atd.), tak co ji/ho sem, sakra, cpeš" a sebe omlouvat tím, že do práce potřebuju (a jsem vůbec potřebnější?).

Řídím se obvykle chováním dítěte a teplotou. Ještě tak dva roky a doufám, že snad bude s nástupem do školy líp.
I když, kdo ví - teď mám doma nejstarší, u které nevíme, co jí je. Po dvoudenní horečce jí už není subjektivně nic, ale má CRP 70.
Za mého dětství mi přišly běžné choroby čitelné - člověk měl chřipku, angínu nebo zánět průdušek, neštovice, příušnice. Teď aby se v chorobách prase vyznalo