Já si myslím, že povinnost přijmout ty dvouleté zas takovou extrémní paseku v počtech neudělá. Nemyslím si, že většina rodičů bude chtít to dítě do školky dát, kdo chtít bude ( bude potřebovat ), tak aspoň bude mít šanci.
U nás v práci je to složitý, ženskou po rodičáku častěji nevezmou, než vezmou zpět.
Celkem vysoký počet mých kolegyň dítě nemá vůbec. Velké procento se vrací po dvou letech, případně jezdí na minimální úvazek prakticky hned ( my tedy do devíti měsíců po porodu nesmíme do kolejiště )
Já se po prvním dítěti vracela ve 3 letech a 9 měsících, absolutní vyjímka.
Teď zas jsem žádala o rodičovské volno do tří let věku a taky byli udiveni, drtivá většina žádá o dva roky. On potom ten sešup s prachama není tak extrémní a prvomatky často kalkulují, že si pořídí další a přejdou na další mateřskou.
Já si nemyslím, že lepší matka je doma dlouho. Pro mě práce celkem nic neznamená, jak zabalím uniformu do krabic na půdě, tak na svoji profesi s láskou zapomenu.
Navíc mě netlačí prachy, hypotéka zaplacená, muž vydělává poměrně dost.
Jsem ráda doma, ráda se poflakuju a rodičák mě extrémně nedrtí, teď vůbec- ale tak malý má zatím pět měsíců, za rok mi může doma houkat
Fakt z toho nemíním dělat hrdinství, protože být podmínky jiné, tak bych do té práce taky šla.
Dítě potřebuje především rodiče v pohodě. Pokud je matka v pohodě, protože pracuje po mateřské, tak pro dítě udělá maximum možného, ne?