Re: Zahrála jsem si na babičku a moc to nevyšlo

Ale ona to nevnímá jako svůj problém, a myslím si, že správně - ona se s námi chtěla jen podělit o "humornou historku z natáčení". Nežádá o žádnou radu, jak se to naučit, ani žádnou nepotřebuje.

Nevím, proč by musela cokoli lámat nebo si na cokoli zvykat - ona už má odchováno a tudíž jediná situace, kdy by si na to zvykat MUSELA (tj. povinnost vůči vlastním dětem, kterou ze člověka nikdo nesejme), je už za ní.

Jako babička žádnou takovou POVINNOST NEMÁ, je to už jen její DOBRÁ VŮLE a nemá absolutně důvod dělat si z toho hlavu nebo dělat si jakékoli násilí. Má plné právo říct "Maruško, nezlob se, přebalování prostě nedávám, v nouzi jo, ale jinak si to prosím nějak zařiď, abych nemusela".

Pokud bude jinak fungovat vstřícně a láskyplně a vztahy jsou oboustranně dobrý, tak v tom nevidím sebemenší problém - prostě to ta dcera bude muset respektovat, jako je běžné, že respektujeme různé nedokonalosti a slabůstky lidí, které máme rádi. Nebude-li, asi by se měla chytit za nos ta dcera.

Ostatně u této holčičky, je-li už tříletá, tahle starost už brzy odpadne, a u vlastních vnoučat, budou-li, může přebalovat dědeček (protože tam nebude ta starost ohledně té pedofilie, kterou v dané situaci - otec dítěte je s matkou na kordy - docela i chápu).