Muži, co nenávidí ženy

Milé dámy,
hledám zkušenosti jiných matek s rozvodem. V mém okolí se nachází samé rozumné páry, co na mne koukají jako na exota... Vím, že se tu občas náznak podobně absurdních příběhů objeví, proto to zkusím zde.

Dlouho jsem nechápala, o co se můj manžel v rámci rozvodového řízení snaží. Hrál si na dohodu o majetku a péči, pak požádal o svěření do mé péče, na poslední chvíli změna na střídavou (nikdy se nestaral, měl zájmy jinde). Nic proti střídavé péči nemám, jen prostě potřebuji ještě rok na dokončení náprav ve škole (syn má dys). Navrhla jsem mu flexibilní přechodné období a další dvě varianty. Vše odmítnuto. Prostě otec, co se chce starat, když matka je ochotna se domluvit, se netěší na soudy a psychologické posudky a domluví se.. Při jednom záchvatu vzteku pak z něj vypadlo, že mi nikdy neodpustí odchod (podváděl mne celou dobu) a bude mne vždy nenávidět jako svou matku. A tu nenávidí tedy pořádně. Mne odepsal již v těhotenství. Je to velmi labilní člověk.

Nejde tedy o střídavou či jinou péči, bohužel. Nemohu se spolehnout na soudy ani právníky, psychologům to nevysvětlím. Myslím, že mi lidé budou víc věřit, že jsem potkala mimozemšťana, než že jsem žila s člověkem tohoto kalibru.

Jak se postavit k tomu, že otec Vás plánuje vymazat ze života syna? Začne střídavkou, pak časem si získá u syna výlučnou. Až mne syn zavrhne, pomsta bude dokonalá. Začal již vytahovat zbraně - syna si kupuje zážitky a dárky, shazuje mne před synem. Syn se mi z toho tlaku zhroutil (např. manžel mu pořád opakuje, že tatínka pomlouvám - syn už začíná být o tom nesmyslu přesvědčen, dokonalé vymývání mozku). Manžel si také dává pozor, aby nová přítelkyně nepotkala nikoho z jeho rodiny, aby nebyla informována. Je jen součástí hry - nikdy o ni nešlo, potřebuje jen to zázemí (a hledá dál milenky na netu). Vytváří iluzi rodiny a bohatství. A nemohu spoléhat ani na čas - ten plán je dlouhodobý. Bude hrát, dokud nezvítězí. Má takový strach, že budu štvát syna proti němu (což zažil od své matky), že to raději udělá sám.

Zatím mne jen napadlo, že syn by nikdy nezavrhl rodiče, co by umřel. Ale do toho se mi nechce Zabít otce taky asi úplně situaci neřeší . Spoléhat na syna - to mi přijde přetěžující a ten se hroutí sám o sobě. Nemohu se ho vzdát, to by byla zrada a já mu slíbila, že ho ochráním. Přítelkyně je dokonale izolovaná. K psycholožce chodím, k psychiatrovi půjdu.

Se synem máme krásný vztah, nebude snadné ho zničit. Ale je to jen 9leté dítě. Implantovat nenávist se ještě může povést, když to nezvládnu dobře. Budu ráda za jakékoliv tipy, díky. Když mne spojíte s někým, kdo to zažil na vlastní kůži, budu ráda.