Re: máte nebo ne a proč?

Mám jedno malé, asi dva roky. Nikdy jsem tetování nechtěla a byla si jistá, že ani chtít nebudu. A pak jsem najednou věděla, že konkrétně tohle chci. Něco mě provází životem, pomáhá mi z krizí a já to najednou potřebovala mít pod kůží, napořád. Vzhled ve stáří neřeším, kůže na rameni se moc nemění. A když, tak prostě nebude pěkné, ale to ani kůže kdekoli na těle. Myslím, že když tu budu strašit do vysokého věku (Bože prosím ne!), budu řešit úplně jiné věci, než je vzhled tetování. A potetovaných vrstevníků v té době bude Beru to i tak, že to skutečně důležité je nezrušitelné. Vztah s Bohem mám nesmazatelně potvrzený křtem, pouto s dětmi je trvalé, obojí je nezávislé na smrti. Tohle je jen lidská radost, která po mojí smrti skončí spolu s mým tělem. Je důležitá pro můj život tady, na věčnosti nebude mít žádnou váhu.