Ahoj, chci si jenom postěžovat. Vím, že s chlapem se prostě neshodnu, kdybychom to dokázali, tak bychom nemuseli od sebe, přesto mne mrzí další nedorozumění a chci to s někým probrat. Máme tři děti, nejstaršímu je 10, chodí do třetí třídy, mladšímu je 8, je prvňák, má diagnostikované ADHD a předškolačku, skoro 6. Na podzim si mladší syn rozhodl, že chce chodit do chovatelského kroužku. Ten je u nás v hlavní školní budově, ne v naší, přišel s tím pozdě, takže jediný volný termín byl ve čtvrtek od dvou hodin, na hodinu. Starší syn má ve čtvrtek dlouho školu a nestačil by se naobědvat, navíc má sám kroužek jinde od tří. Dřív jsem tam mladšího vodila sama, ale od ledna pracuju. Několikrát jsme tu cestu spolu prošli, vysvětlovala jsem mu, kde musí dát pozor, jak se chovat atd. Žijeme na malém městě, kde je zvykem, že děti jsou sami venku a chodí všude sami. Cesta je zhruba 15 minut dlouhá, když jde pomalu, času na to má dost, projde sídliště a pak musí přejít jednu docela ošklivou křižovatku, kde je velký provoz, ale je tam docela dobře vidět, je instruovaný, že má jít, když jdou jiní dospělí. Takže od ledna chodí sám, po kroužku dojde domů, zvládá to dobře, jsem na něj pyšná a on na sebe taky.
No a předevčírem, tedy po dvou měsících, zjistil chlap, že chodí sám. A rozčiluje se, chce aby ho někdo vodil, nebo aby nechodil vůbec. Přitom syn má ten kroužek rád, líbí se mu ta samostatnost, zvládá to dobře. Nechci, aby tam přestal chodit, platím mu to já, ale vadí mi, jak chlap reaguje. A co teď?! Prosím, pište. Děkuju J.