Re: Norsko - Definitivně odmítlo vydat děti, na řadě je Štrasburk

Už jsem tu dávala odkaz na Hate free v souvislosti s norskými fondy. Nejsem sama, kdo je považuje za jedny z největších šiřitelů nenávisti v naší republice (a pro cizí peníze pak navíc musí naši politici panáčkovat).

Markéta Šichtařová:

"Má to svůj název. Říká se tomu „vyhodíte někoho dveřmi, a on za vámi vleze oknem“. Alternativně se mluví o „stokrát nic, které i vola umoří“. Je to takový psychologický zákon akce a reakce. Tlačte na pilu příliš, a kousne se.

Taky jste si v minulosti dělali legraci z kampaně HateFree Culture zaměřené často nadmíru infantilním způsobem proti rasismu? Sotva hledat lepší příklad, kde se na pilu tlačilo tak moc, až se zakousla. Kampaň si vysloužila kreativní přezdívky typu „nenávist zdarma“ a další. Ne nadarmo se český človíček začal posmívat, že největší nenávist budí HateFree sama o sobě. Časem se totiž přihodilo to, co bylo nevyhnutelné, a co kdekdo dlouho dopředu čekal:

Češi jsou podle mého soudu národem celkem tolerantním. A to nejen navenek povinnou fasádou, ale skutečně i povahově. Nikdy jsem se nesetkala s rasistickým nepřijetím například černochů, kteří k nám odešli studovat ještě před rokem 1989 a již zůstali (byť neopírám, že jistě nějaké jednotlivé případy existovaly). Přesto se nedávno medializovala celkem hloupá kauza, kdy na letáku obchodního řetězce jako model figuroval černoch. Před pár lety by si ho nikdo nevšiml. Jenomže pak přišel tlak shora, tlak na povinnou politickou korektnost, a lidé se stali přehnaně přecitlivělí. Pár možná mentálně ne zcela vyspělých jedinců se začalo na reklamě vozit, média se toho chytila, nedůležitou kauzu rozmázla tak, až se stala nepřehlédnutelnou, a ve společnosti vyvolala pocit, že je pod tlakem antirasistické kampaně (a to v zemi, kde pravý rasismus dosud v podstatě neexistoval). A zákon akce a reakce se okamžitě ozval: I ti, kteří by si jinak letáku vůbec nevšimli, se pod dojmem tohoto tlaku začali bouřit. Nejlepší návod, jak v praxi rasismus opravdu vyvolat.

A přesně na takovém principu (udělejme z komára velblouda a nenávist probuďme) funguje i kampaň HateFree. Zajímavé ale je, že kdekdo se strefuje do HateFree, málokdo ale řeší, že kdyby nás samotných bylo, žádná taková kampaň by neexistovala. Kampaň za 40 milionů totiž byla z osmdesáti procent financována z takzvaných norských fondů, tedy peněz od Islandu, Lichtenštejnska a hlavně Norska, podle kterého se fondy označují. Zbytek (tedy osm milionů) doplácel český státní rozpočet. Vzhledem k tomu, že ČR je jednou z evropských zemí nejméně ovlivněných imigrací, sotva si umím představit, že by si česká vláda sama od sebe nějaký podobný projekt vymyslela, kdyby k tomu nebyla poňoukána právě penězi ze zahraničí.

Užuž to vypadalo, že letos na jaře většinou lidí vysmívaná kampaň skončí. Ale ne... Jako s velkou novinkou najednou projekt HateFree přišel s tvrzením, že imigranti vlastně v ČR vůbec nejsou „nejsilnějším terčem nenávisti“, nýbrž že to jsou Romové. Holt před koncem čerpání peněz bylo patrně nutno rychle vyrukovat s novým tématem, na které se budou dál čerpat peníze. A tak by už příští rok měla opět začít kampaň nová. A pochopitelně opět financovaná převážně norskými fondy. Jakže?! Už zase, jen co skončil jeden propadák, budou norské fondy vysvětlovat občanům České republiky, jaká ideologie je správná?

Tady snad nejde ani tak o to, co konkrétně fondy propagují, ale o to, že cizí stát si platí prosazování své ideologie na území jiného státu. Některé projekty financované z těchto peněz klidně i mohou být užitečné a v souladu s tím, co by si většina českých voličů přála, nicméně principiálně pořád chápu tento druh financování jako prachobyčejnou mezinárodní korupci: Cizí stát si zaplatí na našem území prosazování svých ideologií.

Navíc kvůli penězům z norských fondů má pak česká vláda (tedy, ehm, hlavně Ministerstvo práce a sociálních věcí), zábrany angažovat se v prosazování skutečných českých zájmů, tedy například v ochraně Norskem zadržovaných českých dětí. To raději vláda dělá první poslední, aby k nám diplomatickými cestami dostala dospělé, kteří vědomě riskovali v rizikových afrických či blízkovýchodních zemích. Ne že by to neměla dělat, naopak; je fajn, když se stát o své občany postará. Ale když už se stát dokáže postarat o ty, kdo vědomě riskovali, jak je možné, že nehne prstem pro nevinné děti? Až tak dlouhé prsty že by norské fondy měly?

Za zdůraznění stojí i to, že norské fondy nejsou jen peníze spadlé z nebes. Kvůli nutnosti kofinancování stojí peníze i český rozpočet (jakkoliv jsou to na poměry celého státního rozpočtu drobné).

Ale především všechny podobné kampaně jsou totálně kontraproduktivní. Přímo vyvolávají to, proti čemu navenek brojí. Romům ani jakýmkoliv jiným skupinám nejen že nepomohou, ale přímo vyvolají ještě větší pnutí většinové společnosti. Ta se bude čím dál víc cítit pod tlakem a začne rebelovat. Případná nesnášenlivost, která tu dosud byla, se ještě násobně zvětší. A jediný, kdo se tomu bude podivovat, budou sociální inženýři organizující kampaň a samotné norské fondy. Konečně tak budou mít „skutečný důvod“, proč se angažovat ještě víc...Romům ani jakékoliv jiné menšině nejen že nepomohou, ale ještě víc se obrátí proti nim, protože většinová společnost se bude ještě víc cítit pod nátlakem, což povede ke vzdoru. To jen a pouze organizátorům nezapálila kontraproduktivita jejich sociálního inženýringu."

Zdroj: http://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=591735