Re: Životní úroveň u nás a na Západě - historické srovnání

Já si socík pamatuju jako rozbitý šedivý svět, kde skoro noc nebylo a skoro nic nefungovalo.
Ve všem byl neuvěřitelně malý výběr - jeden druh chleba, rohlíků, jeden druh másla, jeden druh mouky, dva druhy toaleťáku, cca 6 druhů bonbonů, 5 druhů čokolád(ty počty si prosím nepamatuju přesně, tak mě nechytejte za slovo), jeden druh šatů a bot na celé prodejně, časopisy pod pultem, všechno lepší zboží pod pultem, část věcí naprosto nedostupná(dopisovala jsem si na západ a jedna z holek mě deptala tím, že mi každý dopis psala na úplně jiném papíře sladěném s obálkou - s kytičkami, sluníčky, pejsky, ....U nás byly asi 4 druhy dopisního papíru a všechny byly vlastně stejné - obálka a přeložená A4, lišily se béžovým či namodralým tónem, samolepky byly neexistující), tři druhy ledniček,. dva druhy rádia,....atp. furt dokola. Schválené filmy, schválené knihy, schválené časopisy, schválená hudba.... Tresty pro toho, kdo si myslel něco jiného, než měl, tajní sledující vše kolem, udavači. Povinné průvody a manifestace. Nemožnost opustit republiku, nemožnost (až na výjimky) navštívit západní země.
Jeden velký koncentrák.
Bydleli jsme napřed ve 2+1 v paneláku, po dědictví v rodinném domku. naši si při mém narození zažádali o pozemek na stavbu RD, byl jim nabídnut, když jsem byla na vysoké. Chatu jsme měli, otec ji sám postavil, auto nakonec taky, ale naši měli celý život dluhy, brali si na to půjčky. Většina věcí byla překvapivě drahá, před výplatou jsme občas byli na chlebu a bramborách, ale je fakt, že hlad jsme nikdy neměli.

Západ byl bájnou zemí dostatku, odkud lidé vozili pro nás nepředstavitelné věci a vykládali fantastické zážitky - třeba, že tam igelitku dostneš zdarma, když v socíku byla igelitka hotový poklad a igelitové pytlíky se běžně praly a sušily, stejně jako třeba misky od masa a krabičky od kde čeho, protože koupit se moc nedaly a když už, tak byly prostě drahé.