Re: Vnitřní rozhovory
Slupko,
tak tohle má asi každej jinak.
Já když jsem s někým "vedla hovory", tak to bylo velmi málokdy a bylo to primárně proto, že ten člověk se se mnou chtěl bavit míň než já s ním a vždycky u něho byla nějaká "vada", kterou jsem, i když velmi podprahově, registrovala.
Takže u mě to nebyl rozhovor s někým, koho důvěrně znám, ale s jeho idealizovanou podobou, která s ním měla společného jen velmi málo, a zpětně to hodnotím jako dost velkej úlet. Taky proto se asi proti tomu vymezuju, protože pro mě to mělo asi jinou podobu než pro vás.
Odpovědět