U nás doma bych jí nejspíš napomenula, že se mi takové chování nelíbí a my tak u nás nemluvíme. Ale hlavní je v tomhle postoj dcery a její sebevědomí. Jestli jí tohle vadí nebo to dokáže brát tak, že "kamarádka je taková, ale není to myšleno osobně proti mě" (protože možná není, pokud se tak chová i k tátovi, tak to asi neznamená, že člověka, se kterým tak mluví, nesnáší, jen prostě používá divné vzorce komunikace) a případně ať se ohrazuje (ve smyslu, že na takovéhle chování není zvyklá a že se to v ní vzbuzuje takové a takové pocity), aby ta kamarádka měla zpětnou vazbu ... Pokud máš blízké vztahy s jejími rodiči, tak zřejmě ve skutečnosti nepůjde o úplně "hroznou rodinu" a šlo by třeba najít nějakou střední cestu mezi "nechat to tak být" a "zpřetrhat vztahy"?
Lidový rok - DubenPraha 4
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc
Haló JácíčkuKladno
Konstelace - seminářPraha 8 Další akce nalezte zde
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko
Perníkový beránek Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.