Pubertální láska

Nevím si rady se synem. Je mu 16, chodí tři měsíce se stejně starou holkou,bydlíme kousek od sebe. Tráví spolu strašně moc času, v podstatě denně, neustále na telefonu. Zatím spolu nespali. Jen se mi vůbec nelíbí, jak to celé probíhá, bohužel jsme měla možnost nahlédnout do synovy konverzace na messengeru, nechal mi to přihlášené na počítači. Místo aby byli šťastní a užívali si léta a lásky, tak neustále něco řeší. Syn vždycky jako něco provede...rozumějte odpoví jinak než si slečna přála, nebo řekne něco, co se jí nelíbí, a ona ho za to potrestá rozchodem, nechává ho dolejzat a vycukat a pak ho jako zas vezme na milost a jsou spolu. Syn to vnímá tak, že on dělá hrozný chyby a ona má právo se na něj zlobit, syn má zbytečně nízké sebevědomí a nevěří si...ano moje chyba :-(. Ale nějak nechápu jaké hrozné chyby, syn nepije, nekouří, je panic, v podstatě jsou neustále spolu nebo v nějakém kontaktu. Nejsem schopná mu to vysvětlit, že takhle to přece nemůže fungovat, slečně bych nejradši nakopala pr..., ale uvědomuju si, že na tom asi psychicky taky není moc dobře, když tohle dělá. Uvažuju nad návštěvou psychologa por mladistvé, protože kluk evidentně trpí, kolikrát přijde ubrečený, nesvěřuje se mi, jen občas něco útržkovitě pronese, ale hlavně jsem si početla v té konverzaci...Poradíte někdo něco rozumného?