Re: Obcansky prukaz - navrat v case

Jo Ale ty dva roky byl prostě jinej život - pro něj a i pro mne. On mi pak řekl, že když jsem mu to řekla, tak byl překvapen a zaražen, ale nenaléhal - ale my spolu tak nějak chodili a nechodili - trávili jsme spolu občas čas, oba jsme věděli, že půjde na vojnu - řekl, že pět měsíců mu neschválili - takže bylo jedno, kam půjde. A my se neviděli myslím tak rok, to přijel na opušťák a vyhledal mě v práci, protože to měl na otočku. Pak mi psal a já jemu občas taky, pak občas přijel a já jela tam -ale pořád žádný sliby a závazky. Na to jsem se necítila. Ale zas jsem ho nedrásala svým životem a nestýkala se s těmi, s kterými před vojnou on. Ale věděl, že pro mne je to otevřený. Takže při loučení žádný slzičky - spíš - tak ahoj, bylo to fajn, ozvi se zas - nebo napíšu.