Re: Váš postoj k darování/výměně/prodeji věcí dítěte přímo dítětem

No právě, ono je to často otázka třeba momentální situace, nebo jak jsem zjistila i nějakého takového dost nátlaku od kamaráda. Ono to nemusí ani znamenat špatného kamaráda, jen prostě některé děti jsou asi takové víc "chtěcí".

Taky si syn párkrát musel tu výměnu vykomunikovat zpátky, a bylo to pro něj lekce, aspoň si to už víc promýšlí, aby nelitoval. A musí se teda učit říct NE, co mu právě u některých kamarádu moc nešlo.
Jeho odpověď totiž když jsem se ptala .. proč jsi tohle dal Pepíčkovi? Když on to moc chtěl. A ty to teda tak moc nechceš? No chci. Ale když on to tak moc chtěl.

Jako z jedný strany je fajn, když dítě není lakomý a o leccos se podělí. Z druhý strany zas to může sklouznout k tomu že Pepíček, který má jen drzejší čelo si říct ať mu něco dá, to bude zneužívat.

Jako materiálně ve třídě naštěstí až tak neřeší, jedině se to nějak zvrtlo v době kdy letěli pokémoni. To jsem sice nechala na dětech, byť často to někteří měnili dle mého dost nevýhodně, ale jsou to jen "blbý" karty, nicméně to pak někteří ve škole snad i kradli z aktovek. To už jsem pak nakonec zakázala aby to do školy vůbec nosili, co se kolem toho dělo za humbuk. Ale co je přešli pokémoni, tak zas je to dobrý.