Re: Umíte si odpustit nicnedělání?
To záleží na tom, jestli poflakování se bylo jen únikem před něčím nepříjemným, kdy jsem uplácávala čas zástupnými činnostmi, abych před sebou tu nepříjemnou činnost valila jak hovnivál kuličku. To pak výčitky zpětně rozhodně mám. A přestanu je mít až tehdy, kdy se té nepříjemné činnosti postavím čelem.
Pokud jsem měla poflakování se jako jeden z "bodů programu" v normálním běhu činností, tak výčitky rozhodně nemám.
Spíš se dá říct, že mě flákání se moc nebaví, tedy to flákání se ve smyslu povalování se a tak. Pro mě je největší odměnou za "odpracováno" chůze, takže se chodím flákat tak, že si chodím jen tak nazdařbůh a přitom si žiju ve vlastních myšlenkách a tohle flákání si musím pevně zařazovat do programu, neboť nutno děti stále zatím zajišťovat dospělou osobou. Až poporostou a budou aspoň na nějakou dobu ponechatelné doma samotné, tak se moje flákání stane méně programovaným.
Odpovědět