Re: Vícedenní návštěvy u prarodičů

Len, já chodila do školy a jídelny v době, kdy neexistovalo nedojíst jídlo, okamžitě byla přednáška o tom, co by za to daly děti v Africe a učka osobně do tebe jídlo narvala. Takže byla bezva "hra" na to, komu se podaří tác propašovat i se zbytky do okýnka. Někdo to vždycky odnesl, ale díky tomu, že učka se mu osobně "věnovala", tak většina osazenstva proběhla. Byla to sranda. Pro mne do tý doby, než odchytla mne a rozhodla se, že tu koprovku musím milovat, jen to nevím a to tlustý maso sním, protože jsem stejně hubená. Takže to do mne narvala a pak to začalo. Domů mě dovláčeli /doslova/ spolužáci, protože jsem díky zvracení nemohla pomalu ani chodit ani přestat zvracet. Od tý doby jsem nedokázala sníst pomalu nic. Řešilo se to u nějakého doktora, tam mi vysvětlil, že fakt jíst musím, ale nemusím, co nechci. Tak se postupně nabíralo od chleba namazanýho máslem. Ale od tý doby jsem háklivá na pachy, tudíž stačí závan něčeho, co vyvolá vzpomínku na ten problém a je konec. Já třeba k tý jídelně vzala osobu, která tam nikdy nechodila a chtěla vědět, jestli něcítí nějaký nepříjemný pach. Oni nic, ale já to cítím intenzivně - je to jen v mý hlavě. Zrovna tak se nedokážu dotknout těch plastových táců - ty ve škole doslova smrděly, v těch centrech dneska nesmrdí, ale já to prostě cítím.
Od tý doby jsem nedokázala ani jít okolo tý jídelny, to byla základka, na střední jsem do jídelny zas chodila, jiný jídelny, ale jak mají kluci bezva vtipy, tak kvůli svýmu žaludku jsem směla sedět u tzv. učitelskýho stolu - já prostě nedám ani nevinný narážky u jídla. A u mne to už není o tom racionálně si zdůvodnit, ale žaludek reaguje rychle a bez varování.
A příkladem rodičů se taky nelze řídit. Nikdy jsem neuvařila dětem pudink, nejen neuvařila, ale nedala k jídlu, dceři jsem vařila krupičnou kaši, když byla malá a v mezičase odbíhala zvracet. Když mi došlo, že to fakt nemusím /vařit tu kaši/, tak od tý doby děti netušily, že něco takovýho existuje, dokud to někde nedostaly k jídlu. A milují to, akorát je povoleno si to uvařit, když nejsem doma a než přijdu, musí být vyvětráno a umyté nádobí.