Re: Od závislosti k samostatnosti + nočník

Ahoj Zajdo,

jak to bude s dvouletým prckem a miminem ti napíšu, až to bude aktuální, ale možná tě povzbudím s tím nočníkem.
Anička mě dnes dorazila, protože měla plínku i punčocháčky (ráno bylo u nás ještě poněkud chladno, tak jsem jí nenechala jen tak v tričku) a zahlásila, že chce dělat cíík. To obvykle dělá až když si ukápne pár kapek na koberec, pak běží pro nočník, nechá se na něj posadit a vyčurdí se do něj. Já jsem ale měla ruce od těsta a než jsem se umyla, tak už mi nesla nočník i s obsahem (opatrně, aby nevylila :-) a nadšeně hlásila "huá" (hurá :-). Takže se sama svlíkla, sundala si i plenku, posadila se a vyčurala. Začíná se to lámat až teď, ještě asi před dvoumi třemi týdny to nedokázala zastavit a už sice volala cíík, ale většinou všechno skončilo na koberci. I s těma kalhotkama to bylo stejné, bez nich si všimla, že něco teče, ale s nima to bylo horší, ale říkám, teď má období úspěchů a jde jí to dokonce i s plenkou, neboj vaše malá taky překvapí :-)).
Ale s kakáním je to stejné, bez plenky ani ťuk, zácpa na dva dny, pak bolavé kákání, samé au, au, takže jí většinou na ráno tu plenku ještě nechám, obvykle se vykaká po ranním mlíku a pak je bez ní. No a na cesty a na spaní jí má samozřejmě taky.

No a ještě k té samostatnosti. Anička taky neusíná sama, to mě trápí ze všeho nejvíc, nic nepomáhá, když jí necháme samotnou, tak si vyleze (už nespí v postýlce s ohrádkou), navíc tomu spánku moc nedá, zatím nevím co s tím. Ale zase je v něčem samostatná až moc. Je to takové utíkací dítě. V novém prostředí se mně chvilku drží, ale když se otrká, tak se sebere a odchází.

A co s přikyvujícím manželem? Nevím, vyměnit? To mě minule napadlo, ale nepřišla jsem na to, za co :-).