Zážitek z dětství

U nás v rodině jsou samé holky a odjakživa se "tomu" říká :"bída" Nevím, kdo to kdy vymyslel, ale prostě se to zažilo. Mám mladší ségru a když se naučila pořádně mluvit, tak jednoho večera při společném koupaní vymyslela větu: "Eva má bídu." A asi tři dny neřekla nic jiného, jen jako kolovrátek mlela "Eva má bíííídu, Eva má bíííídu." A to třeba i v krámě nebo když mě vedly s maminou do školky, prostě všude a hodně nahlas. (naštěstí skoro nikdo netušil, o co jde, ale já si myslela opak a hrozně se styděla) No co Vám budu povídat. Byla jsem z toho pěkně vystreslá, brečela jsem, odpovídala, že Jana ji má taky. Ale nic nezabralo. (mimochodem, naši z toho mají svátek ještě dodnes) No, a když se mi před pár měsíci narodila holčička, tak jsem řešila, jak budeme ono místo nazývat. Bídu rozhodně rušim. Líbil se mi název frnda. Nic to neznamená, nic to nepřipomíná, nezdá se mi to ani dětinské, ani vulgární, tak asi zůstaneme u toho. Sice má manžel trošku výhrady, ale pokud stihne vymyslet něco lepšího, tak se bránit nebudu.