Názory k článku Jak se rodí v Ostravě

Tedy - článek jsem přečetla jedním dechem...I když si nemyslím, že by mě přímo "znásilnili", přesto jsem v duchu prožívala svůj porod, jako posledních 5.5 roku opět znovu.....

Zuzano, ano, mám takové trauma, že to způsobilo, že mám panickou hrůzu z druhého porodu.....a ano - já jsem taky měla hrůzu z toho, že by mi něco "uniklo" a o klystýr jsem hodně stála..a nevadil mi, naopak...

Taky mi přikurtovali nohu a taky jsem ji odepnula...taky mě neposlouchali, a to jenom protože jsem byla hlasitá rodička...taky mě neinformovali co, proč a jak... manžel taky nevěděl co se děje a co chtít a jak se bránit....

a proč? Protože prvorodička ( hlavně prvo..) NEVÍ co se děje, bolest nás ( mě) zaskočí, nevíme, jestli teď neubližujeme dítěti ( sobě), protože lékař většinou říká " bububu, pokud budete dělat tohle, ublížíte si/jemu"...

Dneska už sice něco malinko vím.... vím, že bych chtěla "svoji" PA nebo dulu k porodu ( nikdy další nebude!)ale kdyby se stalo, a já rodit musela, řešila bych to takto...

Načíst o porodu dopředu sice lze, ale mě teda mozek naprosto nepracoval...proto je dobré mít někoho "svéprávného" - ale i někoho, kdo ví, že rodičce(mě) se musí opakovat 5x než bude vnímat, že to pokračuje dobře/špatně/ že dýchat musí tak nebo tak...že se může napít/pohnout atd. - vždyť všechny víte, o čem mluvím...

Pravda je, že číst toto před porodem, asi bych se bála...moc...pravda je, že by mi ale bliknul varovný majáček, a asi bych hledala cesty, aby se mě tohle nestalo....a dějě se to dnes a denně...


A Silvie - díky tobě ( a i vám ostatním), že vyhledáváte informace, které mají hlavu a patu - pro mě super!!!!!

ano, pokud ale někdo něco vytěsní, není přece možné ho nazvat psychicky odolnějším. Vytěsnit trauma je jeden ze špatných způsobů, jak s ním zacházet. Takový člověk potřebuje odbornou pomoc možná víc, než ten, kdo se v tom "pitvá"...
Kdyby Lucie takový článek napsala po dvou letech po porodu, tak neřeknu, ale 7 týdnů je opravdu ještě čerstvá záležitost.

Ráchel, někteří lidé si špatný zážitek nesou dál, někteří - tedy třeba ti agresívní - ho prostě vytěsní.

Lizzie, já si zase naopak myslím, že se s tím Inge dobře nevyrovnala. Pokud totiž nedokáže projevit soucit a porozumění, tak svůj zážitek z porodu dobře nezpracovala, pouze ho vytěsnila a nahradila agresivitou vůči "slabším". Dobře se s něčím vyrovnat znamená projít si bolestí, přijmout to, že mi bylo ublíženo, a jít dál - s porozuměním a soucitem pro ty, tkeří něčím podobným právě procházejí. Bůh jednou pomáhej její snaše nebo případné dceři, pokud budou mít těžký porod a nebudou to takové drsné povahy, jako ona. Protože jestli jim řekne něco tak necitlivého, jako tady píše, tak jí to asi dlouho nezapomenou...

Sylvie, smekám před tvou trpělivostí