13.8.2007 13:04:53
No, Danielo, já mám pocit, že v době, kdy psala článek jí ještě asi nevyhledala..
Každopádně by jí měl k psychologovi dovést její manžel..když už tam nedojde sama. |
PajaMM |
13.8.2007 13:02:08
Rachel,
ja v tehu brecela tehdy u serialu Dr.Quinn :-) No sileny :-) Hormony jsou holt hormony :-) Ale ten jeden den v porodnici jsem vazne prorvala cely - at uz dojetim nad beruskou, nebo proto, ze jsem stale nemela mliko, nebo proto, ze jsem chtela domu, proto, ze se na me sestra krive podivala nebo proste jen tak :-))) |
13.8.2007 13:00:34
No vidíš, ale je to individuální.
Já znám ženské, co noc po porodu stály a obsakovaly nemohoucnější kolegyně na pokoji, takže je to individuální. Nedělám si iluze, zažiju, uvidím, ovšem, kdybych si měla brát příklad právě s Luciina článku a nechat se jím nějak ovlivnit, tak snad dobrovolně přistoupím k adopci.. |
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:59:19
jo, hormony... mně v těhotenství rozbrečela i reklama na Panadol, jak tam slonice chobotem pomáhá slůňátku do kopce... no děs! manžel se vždycky válel smíchy, když mě viděl! :-)))
|
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:58:04
Ahoj, jo, tuším, že při porodu budu mít všeho plné kecky, ale mám na mysli spíš tu dobu poporodní (další dny). - hahaha, tos mě teda rozesmála! Poporodní doba byla u mého prvního dítěte, které jsem rodila požehnaných 35 hodin, ještě mnohem hrůzostrašnější, než porod samotný! Rozjela se poporodní deprese, nalévala se mi prsa, byla tvrdá jak kámen, kojit v leže mi nešlo a v sedět jsem díky "odbornému" nástřihu a "odbornému" šití jsem nemohla, no hrůůůza! Ještě, že tam byli na mě na novorozeneckém oddělení milí. U druhého dítěte jsem po 15ti hodinovém porodu (ach, jak závidím některým kamarádkám ty jejich dvě hoďky!) byla v pohodě, poporodní deprese žádná, naopak euforie na půdu, takže jsem ty jezinky na novorozeneckém oddělení na Bulovce odpálkovala a bylo.
|
PajaMM |
13.8.2007 12:55:25
Reyo,
ano. Jenze ne kazdy ma povahu na dohady a tak. Proto by i to, ze to reknu neprubojne melo byt brano vazne. Vubec nejlepe by se me na to meli zeptat, ze. A stiznost at Lucie urco napise - pozdeji, az ji bude lepe. Primari oddeleni, vedeni nemocnice, zrizovateli, ministerstvu....ja myslim, ze kdyz to udela kazdy, kdo neni spokojeny, hne se to kupredu. |
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:51:30
možná ti ten článek nesedí mj. právě proto, že dotyčná píše (s největší pravděpodobností) pod vlivem poporodní deprese, kterou si neumíš představit. Z toho se nedá "otřepat", dá to dost práce se z toho dostat a může trvat dost dlouho. Psychologa Lucie podle mě skutečně potřebuje a myslím že hlavně (nebo přinejmenším mj. proto), že se na ní podepsal buranský personál. O její připravenosti nebo nepřipravenosti na porod nemůžu spekulovat, ale připouštím, že mohla něco zanedbat. Také připouštím, že to může být celkově spíš emočně labilní žena (to není nadávka, jen konstatování), nicméně zdravotnický personál si musí umět poradit i s takovými pacientkami, jinak to nejsou odborníci, i kdyby měli já nevím jaký školní glejt, ale diletanti.
Teď máš třeba dojem, že by ses v porodnici dokázala bránit - a je to možné (moje švagrová to třeba dokázala), nicméně se ti taky může snadno stát, že díky vyčerpání, rozjetým hormonům a kdoví čemu ještě se nezmůžeš ani na slovo obrany. A pak si budeš vyčítat, proč jsi nebyla schopná se rychle otřepat a ozvat se... Kdo nezažije, bez zančné dávky empatie neuvěří :) |
Reya | (IP adresa 195.113.171.3) |
• |
13.8.2007 12:51:03
Já myslím, že právě o to jde. Umět otevřít pusu ve správný čas a na správném místě. Slušně říct nebo požádat. Když doktoři nevyhoví, upřímně si nedovedu představit, jak by tu pacientku donutili, kdyby opravdu nechtěla. Možná by se chovali nepříjemně, ale s tím každý musí počítat. Je pravda, že dnesní zakony moc účinné prostředky obrany nedávají, ale neco by se naslo. Napriklad stíznosti vedoucímu zařízení, v případě nevyhovění zřizovateli (nejcasteji kraj, mesto nebo univerzita). Není vyloučena občanskoprávní žaloba, vznikne-li chováním lékaře škoda.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby byli milí a chápaví, ale všichni víme, jaké to naše zdravotnictví je, že hodně doktorů studovalo ještě za komunismu a jejich ideálem byl doktor Sova a Štrosmajer. Chce to čas, ale i to, aby si lidi stěžovali tam, kde se má. Diskuze na netu doktoři nečtou, nemají na to čas. A ani je to myslím si moc nezajímá. |
PajaMM |
13.8.2007 12:47:31
Lizzie,
ani tech par dni po porodu neni moc lehkych. Hormony delaji sve, hladiny se meni. Ja jeden den probrecela kvuli cemukoli, co se stalo a nebyly to zadne tragedie :-) A ze Lucie potrebuje pomoc...asi ano. Ale vime my, zda uz nejakou nevyhledala? |
PajaMM |
13.8.2007 12:46:12
Katko,
ad bod 1) to, ze to tak prijde tobe, jeste neznamena, ze to tak je...vsimni si napr. ze ve svete se doma rodi normalne a zadna katasrofa to neni. Jen v CR je to porad "divne a nezodpovedne" podle vetsiny. A neni tu ochota ke zmene systemu atd atd atd... ad bod 2) treba s prevozem do porodnice pocitala. A taky pocitala s respektovanim svych prav a jejich neporusovanim. Protoze kdyby to tak bylo, tak se o polohu, nastrih atd nemuis zajimat... ad bod 3) jak uz psala Sylvie - pokud se porodni plan shoduje s praktikami dane porodnice, dodrzuji ho. Ale kdyz nerespektovali jeji vyrcena prani, proc by meli respektovat papir? ad bod 4) i kdyz podepisu souhlas, ze mohou byt medici u vykonu mne provadenych, stejne se me musi zeptat a ja mam kdykoli pravo jejich pritomnost odmitnout. A oni to musi respektovat. To tu, myslim, u jineho clanku psala Liza, mylim se? ad bod 5) tezkou muzes soudit pocity jinych...kazdy vnimame veci jinak a kdyz neco tobe prijde v poho, nekomu jinemu to tak prijit nemusi. Ja se napr. naprosto uchylne vyzivam v tom, kdyz mi berou krev a ani trosku mi to neva. Mam kamaradku, ktera to nenavidi a ma z toho vzdy strach...Kazdy jsme jiny. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.