13.8.2007 12:45:10
Babyno
a o tom to je..překously bychom to..jenže já osobně si tedy nemyslím,že my-rodičky- a vůbec pacienti, bychom něco měli překusovat. Naopak myslím,že by se zdravotníci měli řídit tím,co je psáno a dáno zákonem. Jak už tu několikrát psala Sylvie.A dokud budeme lecos překusovat,nebudou mít zdravotníci důvod k tomu,se začít chovat jinak,protože jim to prostě projde. Takže já bych se na nějaké překusování vykašlala. Naopak. Myslím,že by se jasně mělo dát najevo,že se nám to a to chování a nedodržování našich lidských práv nelíbí.A ikdyž se vyskytne nečekaná situace,kdy je třeba ze svých představ a plánů slevit,je sna d zcela normální,že mi někdo( a ráda bych věděla kdo to je)zdělí co se se mnou a v případě porodu s dítětem bude dít. Víš ,když odbočim z porodnictví..nejstarší dítě spadlo a ošklivě si zranilo obličej. Po té co nás posílali od čerta k dáblu jsme skončili v Krči na ORL. když jsem řekla,že jdu s malým na sálek dr dostala záchvat. Ječela a kroutila hlavou,že tohle tady teda neměli. Jo mohla jsem to taky překousnout,když si zavolala pomoc,aby mě přinutili počkat na chodbě. No,nepřekousla jsem to. Nevidim důvod,proč bych měla. NAopak.Viděla jsem důvod,proč jít na sálek s JAkoubkem a držet ho za ruku.A šlo to. Myslím,že jde všechno když se chce. A je na nás,jestli se z rutiny konečně odejde. |
13.8.2007 12:44:15
Ahoj, jo, tuším, že při porodu budu mít všeho plné kecky, ale mám na mysli spíš tu dobu poporodní (další dny).
Bolest nepochopím, neboť toto jsem nezažila a doufám, že ani nezažiju, ovšem u Lucie by měl už opravdu nastoupit psycholog..hlavně proto, že má doma holčičku, která potřebuje stálou péči a hlavně mámu v pokud možno co nejlepším psychickém stavu..nehledě na to, že právě Lucie je v hodně náročném období, jestli se její stav ještě hůř prohloubí..zadělává si na pěkný průšvih.. Já jen mám pocit, že Lucie tak trochu žije v něčem nereálném, což občas bývá docela nebezpečné.. |
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:42:18
mě to dorůstání nebolelo trošičku, ale opravdu hodně. záleží totiž také na typu ochlupení, když už jdeme teda do takových detailů. A také na tom, jak skvěle tě ten odborník, co provedl nástřih, zašije. Trpěla jsem velmi a dodnes jsem přesvědčená, že zbytečně, zvláště po zkušenostech z dalšíh porodů.
|
PajaMM |
13.8.2007 12:40:19
Sylvie,
pridavam se k Rachel. A diky za to, ze jsi :-) Ze jsi to jeste nevzdala a jsi chopna porad dokolecka vse vysvetlovat, dohledavat a obhajovat.... Cizinka tu chybi, to je fakt. A taky SylvaŠ..... |
PajaMM |
13.8.2007 12:39:22
Lizzie,
jenze zena pri porodu a po nem a prvorodicka obzvlast nema zrovna moc sil a odvahy nekomu neco rikat a vyminit si neco jineho, nez je ji nuceno. Ja nevim, jak bych pri prvnim porodu reagovala, kdyby nekdo delal neco jinak, nez jsem chtela. Ale nastesti se tak nestalo. Treba ted vim, ze jsem schopna bojovat - za svou holcicku kdykoli. I za sebe asi, ale tam ten pocit neni tak silny, nevim proc. A jinak s tim radovat se z toho, ze maji zdrave dite....je to presne tak, jak psala Grainne (doufam, ze nekomolim jeji nick) - prodelala jsem to stejne, co ona, jen o tyden pozdeji, tedy ve 23tt. A to, ze mam doma zdrave krasne dite me sice tesilo, tesi a vzdycky tesit bude, ale neda se tim utisit bolest z proziteho...to se proste musi prezit, presne, jak to Grainne napsala. Chce to cas. U me je to dnes presne 5 mesicu...utika to jako blazen. A zrovna vcera to na me padlo a brecela jsem. Ze mame nadhernou dceru pomaha, ale neutlumi to bolest. Proste to tak nefunguje... Preju ti, at tvuj porod i zivot jsou krasne a vicemene bezstarostne....A vim, ze vis, co mam za sebou. Jen jsem mela potrebu to napsat znova, aby si to treba precetly i jine zeny, co Lucii odsuzuji....ony ji jen proste nechapou, protoze neprozily to, co ona. A kazdy z nas vnima ruzne veci jinak.... |
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:37:10
Sylvie, díky za tvůj příspěvek, já neměla sílu to takhle podrobně vypisovat!
|
13.8.2007 12:31:40
Ráchel, já jsem prvorozená také, takže střet dvou podobných povah:-)
Víš jak, to, že je něco špatně samozřejmě nechválím, lidé mají svá práva, ale někdy je nutné se po špatném zážitku, s kterým už teď málo uděláme (přiznávám, že v porodnici bych si asi pustila pusu na špacír, když by se mi něco nelíbilo)otřepat a jít dál. Ať už s pomocí psychologa, manžela apod.. A jak již tady zaznělo, je velkým štěstím, že dítě je živé, zdravé..tak ať i to rodiče těší. Jinak - již poněkolikáté - přiznávám, že na článku mi prostě něco nesedí.. |
Katka a Ondrášek | (IP adresa 193.165.5.26) |
• |
13.8.2007 12:31:20
Vím, že mě polovina ženských tady ukamenuje, ale nedá mi to, abych nenapsala svůj názor:
1, rodit doma je podle mě největší nesmysl, který si kdosi vymyslel, aby byl zajímavější. 2, měla jsi počítat s převozem do porodnice a taky jsi si měla všechno zjistit(jak a kde se rodí, jakou používají polohu, zda holí automaticky atd. 3, od věci taky není porodní plán(mě ten můj pomohl na 200% a k dalšímu porodu si ho vezmu zase 4, co se týče mediků u šití - zase jsi měla mít napsané v porodním plánu, že je tam nechceš, taky si můžeš do plánu napsat kolik lidí u porodu chceš 5, pocit - znásilněná a prázdná mi přijde nadnesený a divný, no ale budiž Prostě suma sumárum - buď já jsem nejsilnější žena na světě - rodila jsem 32 hodin v kuse a nebýt Oxitocinu tak se Onďa nenarodil. Chodilo mě kontrolovat asi 10 lidí a všichni do mě sahali, ale jen proto, aby mi pomohli, protože Onďa už byl na pokraji smrti. Po porodu ho odnesli, protože mu byla zima a museli ho odsát a zkontrolovat jestli je OK. Nikdy mě nenapadlo, že by mu mohli ubližovat. Na poporodním jsem taky prošla kontrolami, ale všechno se dalo zvládnout. Jo a ty "následky" po porodu - no nevím, Onďa taky plakal ze spaní a nemyslím si, že by to bylo následkem porodu. Prostě si myslím, že si všechno moc bereš. Já i když jsem rodila tak dlouho tak jdu do toho znovu a dokonce se na to těším. |
Ráchel, 3 děti | (IP adresa 195.22.60.229) |
• |
13.8.2007 12:20:15
no, to by normální nebylo... ale vyznělo mi to v kontextu tvých dalších příspěvku jako "život je boj, holt nějakej ten buran v porodnici se musí přežít, a když už má někdo slabší povahu, tak od toho tu jsou psychologové". Jsem ráda, žes to ta nemyslela, ale na mne to tak skutečně působilo... jen jsem tomu nechtěla věřit. Jsem zpět u té empatie - pokud jí máš, jak píšeš, možná by stálo ji tu tam nějak zřejměji projevit, abys nevyznívala ta jednostranně - to je jen přátelská rada... to víš, jsem prorozená s přehnanou touhou poučovat druhé :)
|
PajaMM |
13.8.2007 12:13:06
Zuzano,
ja se tedy holim doma take, i pred obema porody jsem to udelala. Ale predstav si, jsou zeny, ktere to nedelaji a nechteji. Tak proc by to mely delat jen proto, ze "se to tak dela" a hotovo? Proc by mely delat neco, co neni nutne a nicemu to nepomaha??? |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.