Názory k článku Jak se rodí v Ostravě

Všem maminkám, které se těší na příchod miminka :-) chci říct


aby hlavně článek Lenky brali s velkým nadhledem! Četla jsem ho s vytřeštěnýma očima a nevěřila tomu horou,který prožila prvorodička Lenka. Marně jsem hledala v článku onu nemocnici v Ostravě, kde se ten děj udál ????
Ale teď vážně....Tím nechci spochybnit prožitky Lenky, Patrika a především Stázinky, pro kterou se dnes točí svět.
Já jsem maminkou 3 dětí. To první jsem porodila před 20 lety, bez možnosti být na pokoji s miminkem (tehdy tyto pokoje nebyly volné v Karviné) a rodila za asistence porodní asistentky jako nezkušená mladá maminka, lekářku která byla u porodu,mi představily sestry na příjmu,když jsem se zeptala kdo slouží a to již tehdy za doby totality!!! Porod jsem prodýchala, neprožívala,nevěděla co to obnáši. Dcera je krásná mladá dáma, studujíci VŠ...velmi chytrá.
Druhé dítě se rodilo před 18 lety v Havířově, kde již byly pokoje pro dvě maminky s miminky. Porod mi vedla velmi příjemná a hodná p. doktorka a nemusela se mi představit, řekla mi to por. asistentka, která mi vysvětlila vše potřebné nač jsem se ptala a chtěla pro svůj pocit bezpečí a mého miminka vědět. Mám krásného mladého muže, je z něj osobnost a pracovitý člověk.
To třetí zřejmě poslední děťátko, jsem porodila před třemu lety v Ostravě- Vítkovicích, kde mě nejprve lékař vyšetřil, sestry udělaly vše potřebné co k přijeti náleží. Jso případy, kdy se nic nevypisuje a koná se vše pro záchranu života, matky či dítěte a věřte dotazníky se nevypisuji, je to zkušenost z mého blízkého okolí. Lekaře mi nikdo nepředstavil,ani nemusel, sdělili mi to hned při přijetí, když s semnou nastopil službu,byl to velmi hodný p. doktor J. Poliak ( nikdy na něj nezapomenu), vedl mi porod 30 hodin, s úspěšným koncem přirozeného porodu.Z laskavé péče, s kterou se o mě staral, jsem měla takový pocit bezpečí na který se nezapomene. Vše mi vysvětlil,já pozorně poslouchala, abych něco nepřehlédla, nepodcenila a nedošlo k smutnému konci porodu. Lékař, když porod trvalvíc jak 12 hodin, přizval zkušeného kolegu, představil mi ho, poradili se a oba mi vysvětlili, proč se tak děje, aby bylo vše v pořádku. Dbali na průběh porodu,aby to dopadlo dobře a především přirozenou cestou. Milé maminky,jestli máte pocit,že mám nějaké známosti,nebo štěstí,není to tak,každého porodníka jsem viděla poprvé,jen jsem se vždy ptala a ptala,ale bez emocí a histérie. Je důležité se na příchod dítěte připravit,neposlouchat jen kamarádky a to kdo prožil to nejhorší,ale projít si nemocnice, jít na cvičení, na přípravu před prodem (supr informace)a ptát se svého gynekologa, je to lékař.
Teď se vrátím a dorodím tedy to třetí mimčo, nardil se mi po 30 hodinách krásný chlapeček, neplaka,jen vydal 3 xhlásek "vau vau vau" a já ho hned po porodu, jak jsem si řekla dostala na prsa a k prsu... Holky, ještě se Vám musím přiznat,že ve svých 36 letech jsem u porodu řvala jako Lev a nikdo mi neřekl ani slovo. Viděli, že jsem vysílená a unavená za tu dobu. Ty dva porody před těmi lety jsem jen prohekala :-))).
Na závěr mě pan doktor pohladil,řekl že je rád,protože to dopadlo dobře,měl strach z komplikaci.
Maminky, musíme spolupracovat a posloucht, pak rodit i přirozenou cestou a třeba i alternativně,ale musíme být na to duševně a psychicky připravené.
Nakonec jen chci napsat Lence a Patrikovi, že mají krásnou Stázinku, z které jim vyroste mladá slečna,která pro svůj růst potřebuje lásku a pohodu, kterou nám nemůže vzít první prožitek, jinak vedeného porodu,než jsme očekávali. Máte zdravou dcetu a to je Boží dar se stěstím.
K bolesti v srdci, Ti Lenko chci říct, že mé blízké kamarádce zachrańovali dětátko od prvního okamžiku příjmu,bez dotazníku,chlapeček zemřel. A má švagrová rodila mrtvého chlapečka v 38 týdnu těhotenství, kde lékaři udělali vše co bylo v jejich silách a měla blízkého známeho lékaře, který pak přivedl dvě krásné holky na svět (s průběhem jak si o něh řekla), po tom prvním velmu smutném porodu. A TADY LENKO, ZŮSTAVÁ BOLEST V SRDCI A SLZY V OČÍCH NAVŽDY, TAK DĚKUJME BOHU, KTERÉ JSME MĚLY TEN DAR TO NEPROŽÍT !!!

Stázinko,tobě přejí aby se Tvé očička celý život smály....:-)

Eva

Rozhodně to není život zachraňující úkon. Trauma bych asi neměla ani kdyby mě holili bylo by mi to velice nepříjemné asi pro to, že celkem citlivá a možná i hodná jsem:-)). Proto opakuji, je tak těžké to udělat doma a pak vydržet chvilku nepříjemného píchání(netrvá to měsíce), nebo budeme radši tvrdit, že holení traumatizuje a vede snad k poporodní depresi? A opravdu myslím pokuď se srozumitelně vyjádříme, že s tím úkonem nesouhlasíme, pochybuju a ani si neumím prakticky představit, že ten úkon opravdu provedou. Taky bych podotkla, že výkonů, které nezachraňujou život a jsou velice nepříjemné je nezpočet!

Moc hezký příspěvek..

Ovšem nevím, jestli budu rodit v Čechách, Anglii, Kanadě..můžu tedy jen doufat v štěstí na doktory, neboť všechno sama neovlivním.

Jíťo, sorry.

Kdo rodí? Ty nebo lékař?