Názory k článku Jak se rodí v Ostravě

Dobrý den! Děkuji za možnost přečíst si tak hlubokou vnitřní zpověď paní Lucie plnou bytostně intimních pocitů týkajících se porodu jejich dcery.
Porod našeho syna také neprobíhal tak, jak bychom si s manželem celým svým srdcem přáli a tak jsme si oba v porodnici také prošli "svým vlastním emočním peklem". Považovala bych však za nepřípustné, aby někdo druhý hodnotil, jak jsem tehdy věci prožívala a cítila. Byl to můj prožitek, můj osobní postoj a nikdo další nemá sebemenší právo jej posuzovat měřítkem svých hodnot.
Mám právo se cítit zraněná, smutná, apod. a tyto moje pocity vychází nejen z dané situace, ale také z nevědomých částí mě samotné, ze souboru dřívějších zkušeností a postojů k nim.
A to stejné platí o každém z nás. Paní Lucie si prošla v porodnici obrovskou vnitřní katarzí, která plynula z bojového naladění a pestré palety emocí (strach, hněv, smutek....), které se rozjely jako nákladní vlak a nebylo je už pak možné zastavit.
Myslím si, že nyní jsou už důležité jen 2 věci:
1. dcera paní Lucie a Patrika se narodila zdravá - a za to je dobré být vděčná (-ý).
2. pokusit se nějakým způsobem vědomě zpracovat celý zážitek porodu a pochopit poselství celého prožívaní ("proč se věci děly tak, jak se děly", "co si z toho můžete odnést jako zkušenost, která Vás obohatí", "kdo je Vašim skutečným nepřítelem"...Myslím, že já už odpovědi na tyto otázky znám. Ale jsou to mé odpovědi, Vaše se budou určitě lišit.)

Paní Lucko, podaří-li se Vám s pokorou a úctou přijmout to, co jste prožila a pochopit, co se tam vlastně všechno dělo, velice Vás to posílí a obohatí.

Přeji Vám hodně síly, radosti a Lásky. Zdravím Vašeho úžasného manžela Patrika, který je Vám zřejmě obrovskou oporou - což je také výjímečný dar, který jste dostala. Ať je Vaše dcera zdravá a šťastná!!!
Pokud byste měla zájem se mnou mluvit, můžete se mi ozvat na email.
Ještě jednou Vám děkuji, že jsem se Vámi mohla sdílet Váš příběh. Vážím si toho a respektuji Vaše pocity i Vaše prožívání.

S úctou Broňka

Myslím, že paní je nezdravě závislá na svém manželovi - hluboce věřícím člověku, který ji zřejmě "vede správnou cestou" On má špatnou zkušenost s nemocnicí, tak ONA bude rodit doma. Pravděpodobně to bylo jeho (a Boží) přání a ona musela poslechnout, ačkoliv na to nebyla připravena. Měla strach a musela to přehánět, aby manželovi dokázala, že to není normální porod, ale porod strašný, který vyžaduje porodnici, do které by normálně šla.

Jinak začátek článku jsem četla s obavami, že miminko zemřelo, když jsem četla ten úvod o nejstrašnějším zážitku...

A přirovnání hnisu, vředu apod.... no myslím, že to je fakt MOC a ti dva by se měli dát dohromady a snažit se vychovat šťastné dítě a neobviňovat celý svět, když se vlastně nic nestalo!!!

Ráchel, kamarádka poprvé rodila v menší soukromé nemocnici a byla velice spokojená.
Podruhá v nemocnici klasické, tam už to bylo horší, ovšem peče na to a užívá si holčičky..
Takže asi tak..já nečekám, že budu vždycky jak v bavlnce..pak asi můžu být jen mile překvapena..

Já nepolemizuji nad tím, jestli tam ta holčička měla jít nebo ne..ale štve mě to označení..

To ti určitě nechybí.Jen mi příjde,že se tady sposta věcí bere jako samozřejmos.Chtěla jsem jen upozornit,že to není běžné brát další lidi do sanitky.M