Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Není vinou těchto diskutujících, že to tak vidíš. Já to zas vidím tak, že většina tady je pro to - hlavně neubližovat. Někteří prostě zas nechápou tu tvou snahu - tzv. pravda bez ohledu na důsledky a oběti.

Cow - co psala Libik, je zajímavé téma. Moc by mě zajímalo, co bys dělala, když by ses dozvěděla, že nějakým omylem dítě, která jsi porodila a vychováváš, není Vaše - geneticky. Prostě - stala se chyba. Asi by to s Tebou dost zacvičilo, když si tak zakládáš na těch genetických informacích. A co by to udělalo s Vámi oběma. A s dítětem? Raději nechci domýšlet. Snad každý chce své vlastní dítě. Ale když bych se dozvěděla, že mé dítě není mé geneticky díky nějakému omylu, nedokázala bych ho odvrhnout. Je moje a basta, bez ohledu na genetiku. Prožívala jsem s ním přece všechno od začátku, tak jakápak genetika. Mám spíš pocit, že o tu genetiku se tatíkové zajímají hlavně v době, kdy jde o prachy, jenže tam jde jen o ty peníze, morálka je úplně v hajzlu.

Cow, cizí samec vybojuje samici a zabije její "cizí" mláďata, pud mu dá informaci, že jsou cizí a že jsou de facto jeho potenciální konkurenti.
Chlap cizí dítě po čuchu nepozná, zato si k němu výchovou a soubytím dokáže utvořit silné pouto, na které matka už zakládá těhotenstvím.

Pokud by vám podstrčili cizí gamety, porodili byste a milovali byste stejně, prostě byste to nevyčuchali :)
Lpění na šíření vlastní genetické informace je zajímavý jev, zvlášť proto, že jedinec de facto v "žertovných" příbězích jako je Slávčin či ten třebíčský není schopen poznat jestli jo nebo ne:)

Libik, asi přesně nerozumím otázce.
Jestli u otce hraje nebo nehraje nějakou roli BIO otcovství?
Chlapům to má být jedno, jestli děti o které se stará jsou jeho nebo ne?

Jé, tak to by byla debata opravdu na dlouho a já fakt dneska nemám prostor.

Ano, pro výměnu bych byla stále...je to podepřeno moji vlastní....tvrdou, náročnou cestou za třetím dítkem....NIC jsme neměli zadarmo, předcházely tomu núspěchy a jedno zamklé těhotenství.
Když jsem brala nějaké léky a jezdila do Olomouce, uspávali mě před ovariální punkcí atd. atd....opravdu nevidím jediný důvod, proč bych netoužila po vlastním dítěti v případě záměny.
Chtěla bych krev manželovy krve a své.....jinak bych se nemusela snažit a mohli jsme si cizí dítko osvojit...volili jsme tuto cestu, páč v rodině ze strany mého manžela není krom naši Esterky žádné jiné dítě a nebude. Měli jsme obrovskou podporu tchána i tchýně. Jsou šťastní.
p.s. s MM jsme se domluvili, že bychom do dárcovských gamet nešli a kdyby nám lékaři nabízeli, že sami můžeme z přebytků darovat, nedarovali bychom.
Tohle jsou složité debaty.,
Byla bych pro výměnu co nejdřív, s každým dnem navíc je to těžší.

Jinak u svého prvního potomka jsem měla hrozné přebytky mat.mléka a sousedka měla stejně staré mimi a mléčko žádné. Kojila jsem dvě děti současně. Nároky na sousedovic Martínka si nedělám. Ale pravda....tohle je trochu jiná situace.
pá loučím se
a přeji všem pěkný víkend.

Tinas , jde o 3 lidi, jde také o dítě.
Ve jménu velkých slov a principů, které se ani nedaří v přátelské debatě specifikovat, je všechny posíláš do pryč, víš to?
Ve jménu jakési morálnosti, protože kdysi jedna paní prožila jednu hezkou chvilku (a nevíš jak a proč)a je to dávno za ní.