Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Fobii mít nemusíš. To, že se tu někteří bráníme nevěrnici a radíme jí mlčet až za hrob, ještě neznamená, že jsme stejné jako ona.
Jen máme zkušenost, že občas k neplánovanému sexu bez ochrany dojde. A nemusí to hned být nevěra. Někdy se i svobodnému, nezadanému člověku přihodí známost na jednu noc.

Vždyť láska na celý život vzniká úplně stejně jako nevěra. Někdo tě momentálně okouzlí a ty s tím nemůžeš nic moc dělat. Rozdíl je jen v tom, jestli to prožívá svobodný nebo zadaný člověk.

Budilko, půvabná věta a jasná pravda:)

Tinas, Miruno Dušínová, tak se zamysli.
1) když se ti 80 kg těžká kámoška ptá, jestli je tlustá anebo jestli může mít tu sukni (trapnou) co má na sobě, lžeš nebo nelžeš
2) když se ti hostitelka ptá, proč ti nechutnají ty hnusný chlebíčky, lžeš nebo nelžeš
3) když se ti šéf ptá, jestli ti nevadí, že tam jsi přesčas, lžeš nebo nelžeš
a mohla bych tu sedět do rána, jenomže koupu dítě:)

Zkus si někdy přečíst něco od nějakého psychologa. Něco o tom, jak to skutečně je a proč.

Ne jen jak by to mělo správně být.

Nebo ty, když na něco nechceš odpovědět říkáš po vzoru politiků: "No coment."?

Těch situací, kdy lžeme je skutečně spousta, v práci kolegům se kterými si nejsme blízcí, sousedům v ulici, rodičům, tchýni, občas i dětem (Ty snad řekneš dětem, že ti není dobře protože máš menzes? Nebo si raději vymyslíš, že tě bolí hlava?)....

Ano lež je normální. Všichni lžeme, ale někteří si to přiznají a jiní ne.

Možná nelžeš partnerovi, ale nevěřím ti že nelžeš nikdy nikomu.

Co např. řekneš svojí mámě, když ti zavolá těsně po hádce s manželem a zeptá se tě, jak se máš? Vlastně ty nelžeš, takže mámě vylíčíš celou hádku do detailů i s tím, že jsi byla na manžela např. sprostá...

Nebo co uděláš, když potkáš sousedku, se kterou jste si zrovna nepadli do oka? Ale když nelžeš tak jí místo pozdravu (nepřeješ jí aby měla dobrý den, že?) řekneš: "To mám zas po náladě, jen jsem vás potkala."

Co řekneš manželovi, když náhodou zkazíš oběd a uvaříš něco jiného? Jasně ty přece nelžeš, takže manželovi naservíruješ topinky s prohlášením: "Promiň miláčku, ale řízky jsem dneska připálila."

Pořád ještě nelžeš? Jestli ne, tak já můžu vymyslet 1000 dalších situací, kdy normální lidi lžou a třeba společně na něco přijdeme.

Četla jsem někde výzkumy (asi ve stoplusce) o lži a lhaní. Všichni lžeme, mnohokrát za den. Ani si to neuvědomujeme. Je to společenská nutnost. Kdo o sobě tvrdí, že nikdy nelže, určitě lže.