Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Ahoj Slávko,
Nečetla jsem všechny příspěvky, jen tak sem tam něco.. Jistě se do tebe všichni obuli, jak jsi nemravná a že máš říct pravdu.
Já mám dojem, že na pravdu tady nikdo není zvědavý a že to manžel ve skutečnosti ví. Když mu to řekneš, jenom přeneseš svůj problém na něho.

Držím palce, ať to zvládneš jak nejlépe to jde.

ale no tak, snowhite. Teoretizujes, machrujes, tak to dotahni. Diskusi jsem cetla celou.
Vis, ze nadavani v diskusich vypovida akorat tak o urovni toho kdo nadava?

Ahoj vsichni a hlavne autorko,

drzim ti palce a napric vsemu souzeni a nesouzeni i receptum na "moralku" bych rada pridala konkretni priklad meho synovecka, ktery je prave takovym ditetem nevery v momentu, kdy jeho maminka byla na leceni ve Frantiskovych Laznich na neplodnost )).

Jeho mama byla tentkrat v dost emocionalnim stresu (proto prosim nesudte, jelikoz nevite, cim si clovek zrovna prochazi) a s tehdejsim partnerem se rozhodli pro vysetreni i lecbu v laznich pro Janu, kdy si mysleli, ze neplodnost je z jeji strany. Jana do lazni sla, potkala meho bratra (zacinajiciho podnikatele...dulezite...dale pochopite proc ...), meli spolu par mesicovy vztah a Jana se vratila zpet do Ostravy ke svemu partnerovi.....tehotna. A co vice? Mezitim se i jeji partner nechal vysetrit a chyba byla v nem, jelikoz byl uplne neplodny. Co ted ? Nevim jak studovaneho inzenyra dokazala Jana presvedcit o tom, ze ve Frantiskovych Laznich podstoupila umele oplodneni s darcem, ale podarilo se.

Muj bratr o nicem nevedel a pro nej proste po nekolika mesicich romanek skoncil a musim rict ze i on tenkrat podvadel svoji dlohouletou pritelkyni s kterou ted ma sice "legitimni" dite, ale rozesli se temer hned po jeho narozeni (jaka ironie zivota).

Jana tedy presvedcila sveho partnera a vzali se. Musim rict, ze i na svatebnim videu si neni jisty, ale asi to proste prijmul. A ted se dostavam k tomu, kdy prave mohou nastat nepredvidatelne problemy, ktere bohuzel nastaly v nasem pripade a kdy se tato lez zacala komplikovat az po letech (memu synoveckovi je totiz prece jenom uz skoro patnact).

Vse bylo v Janine vztahu naprosto v pohode, az prave do Patrikovych 4 let, zacali se hadat a vztah se zacal bortit a schylovalo se k rozvodu a pak uz slo do tuheho. Byl tu rozvod a spor o maleho. Nevim co se presne mezi nimi stalo, ale samozrejme jednalo se o to, kdo bude mit maleho v peci a Janin byvaly manzel mel vsechny sance. Slusne vydelavajici, jeho "papirovy tata" (i kdyz urcite tusil jak se veci maji), vedel a bil se jako lev.... Jedine co Jana videla jako zachranu byl biologicky otec a domluva s nim...tedy s mym bratrem, ktery se do te doby vypracoval na velice uspesneho podnikatele a Jana to vedela a zkontaktovala ho ("uspesnym podnikatelem a "vedela to" chci jen rict, ze vedela jak ho zkontaktovat)

Byla jsem u toho, nejenom kdyz z toho byl muj bratr vedle, ale taky u jeho prvniho setkani s Patrikem. Dokazu si predstavit, ze Jana nevedela kudy kam, ale taky vim, ze muj bratr byl prave tenkrat nastvany na ni a na to jak to vsechno nabylo strasnych rozmeru. Jak ta lez nabobtnala, protoze on by to proste rad vedel na zacatku a ne po peti letech. Bohuzel musim rict ze zareagoval spatne a mozna i zbabele, ale pomohl pravniky a uplne poprve jsme tam jeli oba....

Patrik nam tenkrat otevrel dvere sam a ja proste nemohla utajit slzy v ocich, protoze jsem proste videla kopii meho bratra v male podobe. Nezapomenu to a dodneska a taky jsem jeho teta zustala dodneska , je to moje laska a mame se moc radi, jiz je to deset let. Predstavila jsem mu celou jeho rodinu z me strany vcetne babicky i dedecka, ktery bohuzel uz ted nezije.

Jana svuj proces vyhrala, ale bohuzel stale bojujeme o prizen meho bratra, ktery stale nemuze Jane zapomenout to, ze mu lhala, v podstate manipulovala se vsemi ( v jeho ocich), musim rict ze pri rozvodu si Patrik prosel opravdu strasnymi psychologickymi testy a natlaky. Pravdu se proste dozvedel po peti letech a to jenom kdyz tahlo do tuheho. Patrik tedy je dnes sice stastny, jelikoz se jeho maminka znovu vdala a pridala bratricka i sestricku i noveho tatu a z biologicke strany ma Patrik nas, tedy tety, bratrance i babicku, ale nema sveho biologickeho OTCE diky lzi a dlouhodobe lzi maminky. Chlapi to opravdu berou jinak.

Zaverem chci poradit. Stat se muze kazdemu spousta veci a lzi jenom pokud si myslis, ze to muzes ustat. ALE OPRAVDU NEVIS CO SE MUZE STAT A PRAVNI KLICKY PROSTE KOLIKRAT NEVYVRATIS. Uz to neni o emocich, ale o faktech, ktera zni krute. Takze zkus si sednout a mozna vsechno s manzelem probrat a rict. Ale bud pripravena na odvetu. Na druhou stranu chci rict, ze i na strane biologickeho otce je potom pocit podvedeni a ve finale vypadas ty jako ta spatna. I z hlediska syna, ktery na tebe v dospivani hledi jako na "slabou".

Takze co, ustojis to ? Drzim ti palce

blanka

Jako jediná jsi to pochopila správně Někteří zde diskutující jsou trochu moc vztahovační ;-) I když Tatchud je zase trochu jiná kategorie, lidé, kteří svůj vztah založili už jako kamarádství ještě v dětství, ti si opravdu obvykle nevěru ani nedokážou představit. Já docela závidím těm, kterým vyšel jejich první vztah, že neznají to rozčarování a bolest z rozchodu. Každý rozchod člověka nějak poznamená, připraví ho o nějaké iluze a naopak přidá trochu cynismu :-( Mezi mými kamarádkami a spolužačkami vím o třech, které svůj dlouhodobý vztah založily už jako kamarádství v době základní školy. Všechny vztahy trvaly řadu let, ale ani jeden nevydržel, naštěstí tam nikdy nebyly děti. Bohužel všechny jsou teď přelétavé, neschopné někde zakotvit, možná až na jednu, která byla (možná stále je, nemám o ní moc informací) dlouhodobě milenkou o 30 let staršího ženatého pána. Jak často se v životě něco zdá dokonalé a pak se to zvrtne v úplný opak ... Tatchudovi jen přeju, aby jemu to vydrželo. (PS: V těch případech, co znám, se vždycky rozešla holka a pro kluka to byl blesk z čistého nebe.)

Tak to je taky dobrý. Prý koho, nechce nikdo svést... O tom to přece vůbec není.