Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

jen to neumím tak výstižně napsat.

Já vidím celý problém ohledně svatosvaté pravdy a jenom pravdy přesně opačně, než Tinas, Cow a další.

Stalo se, co se stalo. Nesoudím, chápu. A teď co dál. Jedna možnost je, že to Slávka "udrží" v sobě navždy. Nikoho tím neohrozí, není nejmenší důvod, proč by se to to dítě či manžel v budoucnu měli dozvědět. Zapomeňte na seriály a telenovely, čistě pravděpodobnostně je ta možnost mizivá.

Drhá možnost je, že to Slávka řekne. A to je dle mého velká chyba! Nebudu teď mluvit o Slávce, kterou neznám, ale obecně: žena neunese tíhu "svědomí", nedovede nést svůj trest za věc, která nebyla správná, nicméně stala se. A co udělá? Svalí svou vinu na svého manžela. On má jen dvě možnosti, jak se zachovat:
1/ smíří se s chybou své ženy, miluje dítě, odpustí jí, dá jí rozhřešení. Pro ženu to dopadne skvěle, její hřích je jí odpuštěn, spadne z ní veliká tíha, rodina zůstane zachována. Logicky se jí uleví, bude mít pocit čistého stolu. Manžel se bude více či méně trápit. Rozhodně ale více, než když nic nevěděl, nebo jen tušil. Či-li úleva manželky je vykoupena trápením či pochybnostmi manžela, jestli se rozhodl správně. Jenže kdo se dopustil chyby? Tak proč by měl manžel mít teď "špatný spánek" a jeho žena "čistou mysl"?
2/ manžel se s tím nesmíří, rodina se rozpadne. Že to celé bude mít dosah na dítě je jasné. Ale co dál? Žena bude mít stejně "špatné svědomí", pochybnosti, jestli jí vyřčená pravda stála za rozbití rodiny a připravení syna o tátu a také připravení táty o syna. Přibudou jen další výčitky, že ublížila manželovi podruhé. Do toho manžel bude mít výčitky, jestli se měl či neměl takto zachovat. Pokud synka miluje, tak navíc stesk, smutek, reakce okolí by byla asi taky nepříjemné.Trápit se budou oba a navíc i dítě.

Je tohle cena, kterou by milující matka a milující manželka chtěla "vykoupit" špatné svědomí? Myslím že ne, že pouze slaboch by takto přehodil svou chybu, své výčitky a svou zodpovědnost na partnera.
Něco ve stylu - když mi odpustíš, mám klid a ty se s tím nějak smiř a když mi neodpustíš, tak jsi zlý, že mě se synem, který tě miluje, necháš na holičkách??? To ne, to je příliš vysoké cena za vlastní klidný spánek.

Já netvrdím, že je to maličkost. Mě jen s..ou ty moralistky, které mají plno keců o pravdě a důvěře, ale jiné lži jim nevadí, ty jsou vpořádku.

Proč se smí lhát o ceně šatů? Co by se mohlo stát, když řeknou pravdu? Co takovou lží chrání? Zabrání taková lež snad rozpadu rodiny?

Mně podváděla moje bývalá přítelkyně, proto jsem k ní neměl důvěru.
Jsem asi citlivější muž, když jsem to vycítil, pak jsem se jí zeptal a ona to přiznala.
Dnes si myslím, že mezi náma láska nebyla, jinak by mi nebyla schopná nic takového udělat. Byla v sexu nadprůměrná, jak v četnosti tak ve výkonu. Leckerý muž by o takové snil. Jenže já jsem poznal, že to byla asi její jediná silná stránka.
Charakterově se mi příčila, lhala a podléhala svým pudům s mužem který byl zrovna nablízku. Stále jsem z ní cítil podlost při rozhovorech, uhýbala očima a nedokázala se rovně a zpříma dívat do očí při diskuzi.
Dnes jsem rád, že jsem se s ní rozešel, ikdyž to chvíli bolelo.

chichi, tak to nejsem, to jsem teda přehlíd :)