| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

[<<Předchozích 530] Příspěvky 531540 z 725 [Dalších 185 >>]
Stáňa
(IP adresa 82.119.253.83)
  • 
8.7.2008 22:28:47
Pokud si někoho vážím, nebudu ho tahat za nos. Je to kapku sobecký a ochrana sebe samotný před realitou. Až se to jednou provalí, těžko bude věřit tomu, že ho paní chránila z úcty. Bude se cítit podvedený víc, než kdyby se to dozvěděl hned na začátku a dostal tak možnost se sám rozhodnout.
Kirkland
8.7.2008 22:28:06
Faktem je, ze to by me zajimalo taky. Osobni zkusenost nemam, jsem verna az za hrob:-)
Ale mam kamosku, ktera zahla na tridnim srazu, asi po x panacich. Dlouho se lecila, nemohli mit deti. Jeji manzel si je moc pral.
Neotehotnela - nastesti, nanestesti... co je spravne? Vzit by si to urcite nedala, manzel si dite moc pral...
SnowWhite
8.7.2008 22:23:23
Libíku nevím co Ti dodává odvahu být tak strašně nad věcí. Obvykle mě taky moc z míry nevyvede, ale tady je celkem hluboký prožitek a zmatek, který působí dodnes ač už jsou to léta, co se "vina" táhne. Pokud chce někdo ulítnout, ať dělá jak umí. Někdo dokonce ulítává neustále. Ale pro mě byla toto zpověď někoho, kdo ulítl, bohužel s následkem a nedokázal se vnitřně rozhodnout, co s tím, neboli stále ještě pochybuje, že řešení, pro které se rozhodl bylo správné. Patrně bylo nejlehčí v té chvíli. Pochybuji, že bych měla dost síly čekat dítě s "úletem", sdělit to životnímu partnerovi a čelit novému životu sama. Na druhou stranu celoživotní lež posouvá ten vtah opravdu někam jinam. Pokud budu neustále v krizi, kdy a zda lež, která v tomto případě není maličkostí, praskne.....určitě se to na mě projeví i jinak. Zkus se nejdřív zamyslet než šmahem začneš chrlit blahosklonné rady a kecy o "svatejch"
SnowWhite
8.7.2008 22:23:00
Libíku nevím co Ti dodává odvahu být tak strašně nad věcí. Obvykle mě taky moc z míry nevyvede, ale tady je celkem hluboký prožitek a zmatek, který působí dodnes ač už jsou to léta, co se "vina" táhne. Pokud chce někdo ulítnout, ať dělá jak umí. Někdo dokonce ulítává neustále. Ale pro mě byla toto zpověď někoho, kdo ulítl, bohužel s následkem a nedokázal se vnitřně rozhodnout, co s tím, neboli stále ještě pochybuje, že řešení, pro které se rozhodl bylo správné. Patrně bylo nejlehčí v té chvíli. Pochybuji, že bych měla dost síly čekat dítě s "úletem", sdělit to životnímu partnerovi a čelit novému životu sama. Na druhou stranu celoživotní lež posouvá ten vtah opravdu někam jinam. Pokud budu neustále v krizi, kdy a zda lež, která v tomto případě není maličkostí, praskne.....určitě se to na mě projeví i jinak. Zkus se nejdřív zamyslet než šmahem začneš chrlit blahosklonné rady a kecy o "svatejch"
Rozina Rosava
8.7.2008 22:18:08
Kirk:-D:-D:-D, ale to víš, že se nezlobím...vždyt nejsi povinná se mnou souhlasit.
Ono rozum, emoce a skutky se někdy dost bijí...
Slávka se do diskuze nedostavila, konfrontace by byla náročná, asi neustojitelná.
Mě by ale zajímala jedna věc, jestli to fakt stálo za ty prolémy, za všechno, co teď kolem toho prožívá a jestli by to zopakovala/kdyby to mohla vrátit zpět či se naskytla další možnost/ nebo jestli toho lituje...ale to se asi nikdy nedozvím.
MartinaNov (dva rošťáci
8.7.2008 22:17:46
já jsem toho názoru, že v takovém případě je nejlepší zatloukat a zatloukat.
Samozřejmě, v prvé řadě dělám tak, abych se do takové situace nikdy nedostala, že...
Tím, že řekne pravdu asi nikomu nepomůže, akorát všem ublíží. Svému svědomí možná uleví, ale co ti ostatní??
Pokud to manžel tuší, nějak se s tím srovnává, třeba chce taky dělat, že se nic nestalo. Když pak ale pravda vyjde najevo, teprve se bude cítit podvedený.
Můj muž říkal, že kdyby náhodou k něčemu takovému došlo, tak to nechce vědět.
Říká se tomu "blažená nevědomost".

Kirkland
8.7.2008 22:17:22
A charakterove jiny? No promin, ale to uz opravdu trochu prehanis.
Kirkland
8.7.2008 22:14:51
Souhlas s Alicee
Kirkland
8.7.2008 22:13:44
nejde o fyzickou podobu. Osobne znam velice malo deti, ktere se podobaji byt jen vzdalene svym rodicum. Podoba se ziskava vekem, pozorovanim, napodobovanim... Adoptovana ditka jsou casto tak strasne podobna svym novym rodicum, ze to az bere dech.
Pokud by nektery z pribuznych v porodnici prohlasil "to je podobne sousedovi" dostane ode me osobne pres hubu. S burany jinak nejednam. Me deti (100% manzelovy), v porodnici vypadaly spis jako mali roztomili vetrelci, podoba nekoho z pribuznych by se tezko hledala a nikdo se me neptal "ci to je?"
Verka
(IP adresa 88.101.2.97)
  • 
8.7.2008 22:11:55
Mluviti stříbro-mlčeti zlato.
[<<Předchozích 530] Příspěvky 531540 z 725 [Dalších 185 >>]

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.